Dobrý den, dovolte, abych se představil. Já jsem bobr evropský.
A já jsem také bobr evropský.
To ale není možné, vždyť nevypadáte jako já!
Jak to? Podívejte se na moje zuby. Mám je úplně stejné jako Vy.
Zuby, zuby, ale co Váš ocas?
Co se Vám na něm nelíbí?
Nemáte ho jako bobr!
A jaký ocas má bobr? Takovýhle?
Ne! Ten patří lišce.
Tak tedy tenhle?
To už vůbec ne, to je přece tygří ocas.
A co tenhle?
No, dovolte, copak jsem kůň?
Ani tenhle není Váš?
Nejsem ani veverka!
Já mám takovýhle ocas.
Jé, takový placatý a lysý! Jak jste k němu přišel?
Dobře, takže nejsem bobr. Ale jsem Vaše sestřenice - nutrie říční. Alespoň tu řeku máme společnou.
Ale slyšela jsem, že bydlíte na hradě?
Ano, ale můj hrad nevypadá ani jako Karlštejn,
ani jako Křivoklát,
ale ani jako Okoř.
Je totiž ze dřeva.
A jak dokážete pokácet stromy na takovou stavbu?
Bobrováním. Proto mám tak dobře vyvinuté přední zuby. Ohryžu strom kolem dokola, až padne. Používám k tomu dolní řezáky, horní mi slouží jako páka. Stromek silný jako lidská ruka dokážu pokácet za půl hodiny. A pak si ho odtáhnu na stavbu hradu.
Asi si říkáte, jak někam odtáhnu ty tlusté stromy, které jsem přehryzal. Nikam je netahám! Jejich kůru a lýko jím, jsem totiž býložravec. Nejradši mám vrby, olše, břízy a osiky. A víte, co to dá práce připravit si pořádné zásoby jídla na zimu a odtahat je do hnízda v hradu?
To musíte umět plavat pod vodou.
Víte, že většina netrénovaných lidí vydrží při vědomí bez kyslíku zhruba minutu? Ale potápěči samozřejmě déle, ten nejlepší dokonce 24 minut, tedy o něco déle než já.
A člověk plave i rychleji než Vy?
Kdepak, v tom jsme skoro stejně zdatní. I člověk dokáže plavat rychlostí nejvíc 7 kilometrů za hodinu.
Doufáme, že Vás náš bobr a nutrie zaujali natolik, že se po znovuotrevření 12. 5. 2020 přijdete na výstavu Vydra s bobrem v Sládečkově vlastivědném muzeu v Kladně podívat. A nezapomeňte, zatím jsme ještě nedali slovo vydře.