Vojáci Rudé armády

Podat osvoboditelům ruku, kytici šeříků či něco dobrého a na oplátku si poslechnout ruské melodie patřilo ke každodennosti oné doby. Foto archiv obce Vinařice.

Vojáci Rudé armády v ulicích Kladna. Revoluční gardista vpravo má přes ruku pásku s označením Okresního národního výboru Kladno a kladenské KSČ. Foto SVMK.

Skupinový snímek sovětských tankistů s bývalým vedoucím strojním inspektorem dolů Společnosti státní dráhy Aloisem Povolným (1876-1965) před jeho domem v Kladně v Bezručově ulici čp. 2045, kde byli ubytováni. Voják zcela vlevo se honosí ukořistěnou dýkou důstojníka německé Luftwaffe. Foto SVMK.

Čepice a blůza gardového kapitána Rudé armády vystavená na výstavě "1945-konec války v Čechách" v roce 2010 v Armádním muzeu Žižkov. Foto Karel Drvola.

Dvojice sovětských tankistů zachycená v Novém Strašecí. Voják vlevo má vlevo dole jako nejvýznamnější vyznamenání Řád rudého praporu a nad ním Řád rudé hvězdy. Foto Muzeum TGM Rakovník-pobočka Nové Strašecí.

Sovětský "automatčík" se samopalem PPŠ-41 Špagin s obyvateli Buštěhradu. Foto archiv Václava Kuny.

Fotografie na památku se stala nezbytností a vzpomínkou na dlouhá desetiletí: trojice sovětských vojáků v kročehlavském lese. První dva zleva mají odznak gardových jednotek, třetí je řadový pěšák. Všichni tři obdrželi řád Rudé hvězdy, první dva pak ještě zřejmě medaili Za odvahu a Za bojové zásluhy atd. Foto archiv Jiřího Kafky.

Vojáci Rudé armády s novostrašeckými děvčaty ve svátečních krojích. České ženy přirozeně projevovaly k sovětským vojákům náklonost, na druhou stranu nebyly výjimkou ani případy, kdy se stávaly obětí sexuálního násilí. Např. fond Vojenského velitelsví Kladno obsahuje protokol o znásilnění slečny S. H. dne 1. září 1945 večer, když se vracela z koupaliště Poldiny huti. Trestný čin spáchali dva vojáci Rudé armády v Kročehlavech v lese "Bílá skála". Foto Muzeum TGM Rakovník-pobočka Nové Strašecí.

Sovětší vojáci a jejich zbraně budili zájem mužů, žen a pochopitelně hlavně dětí. Řadu událostí děti ale nedokázaly pochopit a řada věcí, které v květnových dnech na vlastní oči viděly, se vryla do jejich paměti na celý život. Za fotografovanou skupinou stojí ve Slaném německý vojenský nákladní automobil Henschel 6J. Foto Vlastivědné muzeum Slaný.

Samozřejmostí byly přípitky na oslavu vítězství a "sbratření" jako na fotografií z Dokes u Kladna ze zahrady domu čp. 57. Foto archiv obce Doksy.

Ještě jeden záběr z přípitku rudoarmějců na mír v Doksech na zahradě domu čp. 57. Foto archiv obce Doksy.

Neznámý rudoarmějec v družné zábavě s lánským hajným. Foto archiv obecního úřadu Lány.

V Rudé armádě sloužila i celá řada žen. Foto SVMK.

Skupina rudoarmějců při focení s obyvateli Rozdělova. Foto SVMK.

Čtveřice rudoarmějců, kteří bydleli v Rozdělově u Kladna v restauraci u Krausů. Vpravo sedící voják pocházel z Vladivostoku, vlevo stojící sympatický muž padl v květnu 1945 při přestřelce v lese v Krnčí. Tolik se dozvídáme z popisky. Dle vyznamenání má voják vlevo dole gardový odznak, medaili Za odvahu a medaili Za bojové zásluhy. Voják vpravo dole Řád slávy a medaili Za bojové zásluhy. Třetí stojící muž vpravo jen medaili Za bojové zásluhy. Foto SVMK.

Další mladý voják Rudé armády má vlevo gardový odznak a vpravo trojici Řádů slávy. Pod nimi ještě malý odznáček příslušníka sovětské mládežnické organizace Komsomol. Foto archiv obce Velká Dobrá.

U řady sovětských vojáků se již nikdy nedozvíme jejich jména ani životní osudy. Zůstaly jen fotografie jako tato, na níž je z druhé strany napsáno "Na památku od ruského seržanta Michala. Doksy 27. září 1945." Vlevo má gardový odznak, vpravo medaili Za odvahu a Řád slávy. Foto archiv obce Doksy.

Jiná z popisek představila veterána mnoha bitev, který doputoval až do Družce. Na fotografii je velitel 294. střeleckého pluku I. ukrajinského frontu plukovník Charitonov. Z řady jeho vyznamenání lze rozeznat Řád Rudé hvězdy a dvakrát udělený Řád Rudého praporu. Foto archiv obecního úřadu Družec.

V místech, kde pobývalo větší množství rudoarmějců, si stavěli provizorní příbytky a zemljanky. Důstojníci pak bydleli v domech československých občanů. Jedno z největších tábořišť s desítkami srubů a dalších provizorních staveb vzniklo na Kladensku v červnu 1945 v Braškovském lese. Jakou "spoušť" zde po sobě rudoarmějci zanechali, vidíme na přiloženém snímku. Okresní národní výbor v Kladně taktéž např. dne 14. května 1945 "přikázal »firmě Roubal-pila v Tuchlovicích« (Slovanka) vydání zatimně 50-80 kub. metrů dřeva pro stavbu dřevěných objektů pro Ruskou armádu v lese (Bažantnici) v Kročehlavech." Foto archiv obecního úřadu Družec, citace dle SOA Praha, SOkA Kladno, fond Květen 1945.

Někteří z těch, kteří zde bydleli, jako tento voják Mitrofanov, byli jako vystřižení z kozáckých příběhů. Foto archiv obecního úřadu Družec.

Vzhled jiných naopak poukazoval na původ v asijských částech SSSR. Pózující vojáci jsou vyzbrojeni samopalem PPŠ-41 Špagin se segmentovým zásobníkem (vlevo na 35 nábojů) a bubnovým zásobníkem (na 71 nábojů, vpravo). Foto Muzeum TGM Rakovník-pobočka Nové Strašecí.

Trojice rudoarmějců z Lán je naopak vyzbrojena sovětskými celokovovými samopaly Sudajev PPS-43. Ty byly oproti Špaginově konstrukci lehčí, lépe ovladatelné, ale měly o dost nižší kadenci střelby. Foto archiv obecního úřadu Lány.

Jediné místo na Kladensku, kde je tábořiště vojáků Rudé armády označeno pomníkem, je dnešní sídliště ve Vodárenské ulici v Kladně-Kročehlavech. Pomník z roku 1955 nese nápis: "Z vděčnosti sovětské armádě, která v roce 1945 osvobodila naší vlast, a jejíž oddíly v těchto místech přebývaly, byl zbudován tento dětský koutek." Foto Karel Drvola.

Co se dá o sovětských vojácích také dočíst v dobových archiváliích? Např. že soužití Rudé armády a československých občanů nebylo tak zcela bezproblémové, jak bývalo líčeno, a že zejména druhosledové sovětské jednotky trpěly značným nedostatkem kázně. Dne 17. května 1945 tak hlásil z četnické stanice v Hostivici štábní strážmistr Matějka Národnímu výboru v Kladně, že se "neustále množí stížnosti z řad obyvatelstva na ruské vojíny, kteří si vypůjčují jízdní kola a motocykly které nevracejí. Zatím zjištěno 7 případů (3 motorky a 4 jízd. kola). Dále se stávají případy, že ruští vojíni zastavují občanstvo a trvají na vydání jejich hodinek, které si ponechávají." Dne 21. května 1945 se zase dozvídáme, že podporučík "Pouzar z Dubí hlásil na polic. revíru, že vojíni R. A. požadují téměř denně v nočních hodinách vstup do ubikací v Dubí, kde jsou internov. ženy něm. národnosti a žádají o jejich vydání. Stráž sice dosud vždy tomu zabránila, ale jelikož jsou přestřelky (zatím se střílí do vzduchu), žádá o pomoc nebo o protiopatření." Na druhou stranu je třeba uvést, že ani vztah některých českých obyvatel k rudoarmějcům nebyl zcela bez poskvrny. Kronika obce Kamenné Žehrovice k tomu v roce 1945 např. uvádí: "Nepěkně působilo, že někteří naši lidé využívali jejich touhy (vojáků Rudé armády - pozn. K. D.) po vodce, kterou jim vařili a prodávali, získávajíce za ni mnohé věci, často je nezřízeně šidíce." Foto Muzeum TGM Rakovník-pobočka Nové Strašecí, citace dle SOA Praha, SOkA Kladno, fond Květen 1945, VHÚ-VHA, fond Vojenské velitelství Kladno a Kronika obce Kamenné Žehrovice, sv. III (1945-1970).