"Šedorudý" normalizační režim "povolil" až po dalších dvaceti letech, v závěru roku 1989. Za spouštěcí mechanismus k "demontáži" komunistického zřízení v ČSSR posloužil 17. listopadu 1989 zcela neadekvátně brutální zásah proti studentské manifestaci u příležitosti 50. výročí uzavření českých vysokých škol nacisty a perzekuce jejich studentů. Jednotky SNB ji nejdříve obklíčily a ve 20:25 hod. dostaly pokyn k násilnému zásahu, po kterém zůstaly stovky zraněných. Vlnu odporu, na jejímž vrcholu byly více než půlmilionové demonstrace a generální stávka, nedokázaly pak již vládnoucí komunistické špičky ustát.
Mohutné kladenské první máje na konci 80. let nenasvědčovaly tomu, že se po 40 letech konečně blíží konec vlády KSČ. Ještě 1. května roku 1989 pochodovaly ulicemi Kladna tisícové zástupy. Mohutné byly též oslavy stého výročí založení Poldiny hutě v květnu a červnu 1989, které vyvrcholily na Sletišti dne 25. června Hutnickou poutí. Foto SVMK.
Odvrácenou podobou tehdejšího Kladna byla neúnosná ekologická situace a asanace staré dělnické bytové výstavby v samém středu města (ruiny se staly např. kulisou při natáčení vojenského velkofilmu Stalingrad sovětského režiséra Jurije Ozerova). Až "sametová revoluce" zabránila, aby bagry nestrhly i historické budovy v samém centru na Hlavní třídě. Foto SVMK, autor Jaroslav Vyšín.
Dne 17. listopadu 1989 navečer diváci na kladenském zimním stadionu nadšeně aplaudovali mladému domácímu hokejistovi Jaromíru Jágrovi (nar. 1972), který během ligového zápasu s Vítkovicemi vstřelil druhou branku domácího týmu (konečný výsledek 2 : 2). Zřejmě nikdo zde netušil, že o přibližně třicet kilometrů dál, v centru Prahy, dojde zanedlouho k událostem, které spustí lavinu. Záběr sice pochází z tréninku oddílu žáků SONP Kladno, ale zdařile ukazuje podobu kladenského zimního stadionu, který se stal jedním z míst, kde se konala shromáždění na podporu vznesených demokratických požadavků vysokoškoláků a herců. Foto SVMK.
Samotný počátek listopadových revolučních událostí v Kladně musíme ale hledat jinde. Dne 18. listopadu 1989 se v kladenském Divadle Jaroslava Průchy (DJP) v 19 hod. měla konat premiéra francouzské operety z roku 1883 Mamzelle Nitouche (Slečna netykavka). Kladenští herci v čele s Jiřím Wohankou (nar. 1946) ovšem bezprostředně zareagovali na výzvu kolegů z Prahy a zástupců z řad studentů, kteří se po 14. hodině sešli v Realistickém divadle Zdeňka Nejedlého. Přijaté prohlášení vyzývalo všechna divadla, aby se připojila k týdenní protestní stávce studentů s tím, že v "tyto dny místo plánovaných představení přečteme naše stanovisko k těmto událostem a nabídneme divadelní prostory k široké veřejné diskusi." Navrženo bylo taktéž vyhlásit dne 27. listopadu od 12 do 14 hod. protestní generální stávku. Kladenské divadlo se tak proměnilo v první svobodnou diskuzní tribunu v Kladně. Foto SVMK, autor Jaroslav Vyšín.
Autenticky tehdejší situaci v kladenském divadle popsal Jiří Wohanka v rozhovoru z 5. prosince 1989 s názvem Prolomit ledy nebylo lehké: "Stávkový výbor tlumočil mým prostřednictvím naše rozhodnutí, že večer nevystoupíme. Snažili se nám to nejprve rozmluvit, posléze zakázat a dokonce se objevily pokusy mocensky nám v tom zabránit. Byli jsme rozhodnuti přednést svůj protest před diváky na jevišti, v hledišti, případně ve foyeru divadla či před divadlem. Měli jsme s sebou také studenty, přímé účastníky zásahu ze 17. listopadu…Stalo se tedy, že před plným hledištěm, kde seděli představitelé strany a státních orgánů okresu, kraje a dokonce i ústředí, vystoupil náš ředitel a přednesl slavnostní projev. Po něm nastoupil stávkový výbor a já jsem divákům vysvětlil situaci, do jaké jsme se dostali, kolega Brousek (Otakar Brousek ml., nar. 1957 - pozn. K. D.) přečetl petici československých divadelníků. Poté se z hlediště ozvaly hlasy dosti nevybíravé, jako Komedianti, táhněte domů, a podobně…Diváci se zvedli a začali zpívat hymnu, čímž umlčeli křiklouny a nám dali za pravdu." Na fotografii je zachyceno shromáždění před kladenským divadlem večer dne 24. listopadu 1989. Archiv Jiřího Hankeho, foto Miroslav Kára.
Večerní setkání před kladenským divadlem se od 18. listopadu 1989 pravidelně opakovala za účasti čím dál většího okruhu kladenské veřejnosti. Např. v úterý dne 21. listopadu zde kladenští divadelníci přehrávali videozáznamy z pražské demonstrace 17. listopadu a následného zásahu jednotek SNB včetně výpovědí očitých svědků - studentů z Filmové a televizní fakulty Akademie múzických umění (FAMU). Tento záběr na DJP pochází taktéž z 24. listopadu 1989. Archiv Jiřího Hankeho, foto Miroslav Kára.
VB ještě celou situaci bedlivě "monitorovala", ale již nezasahovala (jen Lidové milice jeden večer obsadily budovu divadla, kam se beztak protestující již dávno nevešli). Ze svodek ministerstva vnitra se dozvídáme, že "dne 22. 11. se v Kladně konalo shromáždění asi dvou tisíc osob před divadlem Jiřího Průchy, na kterém vystoupil, kromě jiných řečníků, i V. Kolmistr (bývalý tajemník OV KSČ v Kladně). Přesvědčoval přítomné, že není nutní vyvíjet aktivity na ulici, ale zvýšit agitační činnost mezi dělníky na podnicích, aby zintenzivnili tlak na splnění nyní vznášených požadavků. Vystoupení ostatních řečníků vyzněla většinou na podporu požadavků na prošetření zákroku SNB dne 17. 11…Také následující den došlo na Kladně v 19 hodin ke shromáždění zhruba 800 osob, převážně mládeže." Signatář Charty 77 Vladimír Kolmistr, patřil k čelným kladenským "opozičníkům" od roku 1968. I přes stranickou aktivitu v 50. a 60. letech se dočkal následně rehabilitace a stal se poslancem Federálního shromáždění (1990) a České národní rady (1990 - 1992). Foto SVMK, autor Jaroslav Vyšín.
Kladenské divadlo se brzy stalo hlavním koordinačním centrem nezávislého politického dění v kladenském okrese. Vystupovali zde mluvčí nezávislých struktur v čele s Občanským fórem (OF) založeným v Praze v Činoherním klubu dne 19. listopadu 1989. OF stmelilo jednotlivá protestní hnutí demokraticky smýšlejících občanů v jeden proud. Ke kladenskému divadlu se chodili lidé vypovídat, konfrontovat své názory na momentální politickou situaci, diskutovat o tom, co se má dělat, jakým směrem je třeba dál jít atd. Foto SVMK, autor Jaroslav Vyšín.
I v Kladně měla "sametová revoluce" nenásilný průběh. Neznamenalo to rozhodně, že by se prosazovala snadno a bez potíží. Komunistických oponentů zde bylo přece jen velké množství. Již v pondělí 20. listopadu 1989 se za účasti vedoucího tajemníka OV KSČ v Kladně Václava Špejry konala v Domě kultury celozávodní konference KSČ SONP. Její delegáti vyjádřili jasné stanovisko: "Odmítáme pouliční demonstrace, jejichž cílem je rušení veřejného pořádku a destabilizace společnosti. Vyzýváme studenty, všechny mladé lidi a poctivé občany, aby plněním svých povinností prokázali svůj vztah ke společnosti, k naší socialistické vlasti." O den později dokonce přijal generální tajemník ÚV KSČ Miloš Jakeš (nar. 1922) delegaci průmyslových závodů z okresu Kladno, která vyjádřila plnou podporu politice KSČ a požadovala rázná opatření "proti silám, které usilují o rozvrat společnosti." Dne 22. listopadu navštívil Poldi SONP tajemník ÚV KSČ František Hanus (nar. 1943), podobně jako po svém zvolení generálním tajemníkem ÚV KSČ besedoval Karel Urbánek (nar. 1941) s tuchlovickými havíři dolu Nosek dne 27. listopadu. Naprostým opakem posledních stranických jednání a schůzí byla svobodomyslná demokratická atmosféra před kladenským divadlem. Foto SVMK, autor Jaroslav Vyšín.
Druhé z demokratických center vzniklo v kladenském gymnáziu. Zde byl založen studentský stávkový výbor na popud pražských vysokoškoláků a v součinnosti s nimi došlo k zahájení studentských mítinků středních škol a učilišť z Kladna i z širokého okolí. V popředí fotografie ještě stojí socha pionýra od sochaře Jiřího Baráčka (1922 - 1984). Ta byla dne 18. prosince 1989 povalena a následně odstraněna. Z Náměstí pionýrů se tak stalo dnešní Náměstí 17. listopadu. Foto SVMK.
Jako první ze středoškoláků Kladenska projevili jednoznačnou podporu pražským vysokoškolákům studenti kladenského gymnázia. Improvizované shromáždění se přes nelibost některých učitelů i tehdejšího ředitele školy uskutečnilo před kladenským gymnáziem ráno dne 22. listopadu 1989. Odtud se středoškoláci přesunuli na kladenský zimní stadion, kde diskuze a politická vystoupení pokračovaly. Archiv Jiřího Hankeho, foto Miroslav Kára.
Dvojici fotografií od středoškolského studenta Miroslava Káry otiskly ve dnech 5. a 13. prosince 1989 noviny Kladenská záře, když informovaly o protestních mítincích ve dnech 22. a 23. listopadu 1989 na kladenském zimním stadionu. Nekvalitní novinový přetisk je raritní, neboť Miroslav Kára již dlouhá léta na Kladně nežije a není jiná možnost, jak tehdejší neopakovatelnou atmosféru přiblížit dnešnímu čtenáři. K protestním akcím přijeli z Prahy agitovat do Kladna mezi studenty např. i herci vinohradského divadla Jiřina Bohdalová (nar. 1931) a Petr Haničinec (1930 - 2007).
V těchto dnech převzalo do svých rukou v Kladně iniciativu zejména založené OF závodu SONP Poldi. Snaha herců a studentů získat pro své požadavky dělníky z velkých průmyslových závodů byla patrná hned od prvních dnů. Herci a vysokoškoláci z Prahy se neúnavně objevovali ve vrátnicích většiny podniků a dolů v Kladně i ve Slaném, kde hovořili se zaměstnanci a rozšiřovali nezávislé informační materiály. Pražští studenti přijeli např. i na důl Schoeller do Libušína: "Havíři je rádi seznámili se svými úkoly přímo v podzemí. Při besedě nalezli společnou řeč." O situaci v kladenských podnicích i vznikajících OF projevovali zájem též novináři západních sdělovacích prostředků. Velkým pomocníkem se ukázala být výpočetní technika z tehdejšího Domu politické výchovy Poldi SONP, jak ukazuje Prohlášení stávkového výboru Poldi SONP Kladno ze dne 25. listopadu 1989, vytištěné ve 14 hod. Foto SVMK.
Jak to v jednotlivých Občanských fórech vypadalo, ukazuje záběr ze zasedání OF v kladenském divadle za účasti Václava Havla dne 21. prosince 1989. Archiv Jiřího Hankeho, foto Jiří Hanke.
V neděli 26. listopadu 1989 se na Letenské pláni v Praze uskutečnila šestá manifestace OF, které se zúčastnilo přes půl milionu lidí. Jménem OF SONP Kladno zde vyjádřil podporu stávkujícím studentům a OF Martin Peroutka (nar. 1951) z Kamenných Žehrovic. Ten se v prosinci 1989 stal novým poslancem Federálního shromáždění za okres Kladno, kde vystřídal zdiskreditovaného Miloše Jakeše. V politice působil za OF jen do prvních svobodných voleb v červnu 1990, poté založil podnik Tiskárna Martin Peroutka v Buštěhradě, který dodnes vede. Ti z kladenských občanů, kteří se nedostali do Prahy, vytvořili 26. listopadu 1989 symbolický lidský řetěz, který obkroužil a propojil celé historické centrum města Kladna. Za manifestujícími se nachází demolovaná zástavba na místě dnešního supermarketu Billa. Archiv Jiřího Hankeho, foto Jiří Hokův.
Podoba lidského řetězu iniciovaná kladenskými studenty pohledem od kladenského divadla. Lidé k sobě tehdy měli daleko blíže než dnes… Archiv Jaroslava Vyšína, autor Jaroslav Vyšín.
Neformálním referendem o ukončení vedoucí úlohy KSČ ve společnosti se stala dne 27. listopadu 1989 mezi 12. a 14. hodinou vyhlášená generální stávka. Za shromaždiště bylo v Kladně stanoveno velké parkoviště před vrátnicemi PH (Poldiny hutě) č. 1 a KH (hutě Koněv) č. 1. I zde dominovala hesla "Konec vlády jedné strany" a "Svobodné volby". Za přicházejícími demonstranty se na hutní haldě stále ještě tyčila římská číslice "XVII" odkazující na poslední sedmnáctý sjezd KSČ, který se uskutečnil v březnu roku 1986. Archiv Jiřího Hankeho, foto Karel Kestner.
Do generální stávky v Kladně se zapojili také dělníci z "Kablovky" a havíři. Zde transparent horníků z dolu Mayrau (tehdy Gottwald II.) a Ronna (tehdy Gottwald III.). Již den před tím se objevil na Letenské pláni v Praze velký nápis "Jsme s Vámi studenti - důl Gottwald III. Kladno". Archiv Jiřího Hankeho, foto Jiří Hokův.
Parkoviště před Poldi SONP v Kladně. Řazení průvodu demonstrujících během generální stávky dne 27. listopadu 1989 ve 12 hodin. Archiv Jiřího Hankeho, foto Karel Pazderka.
Tisícihlavý zástup demonstrantů prochází okolo tehdejší závodní polikliniky ÚNZ a tzv. Bachrovny (Muzeum Poldi). Archiv Jiřího Hankeho, foto Jaroslav Vyšín.
Čelo průvodu během generální stávky s nápisem "Konec vlády jedné strany" směřuje okolo autobusového nádraží ve 12:20 hod. k místu hlavního shromáždění před kladenským divadlem. Archiv Jiřího Hankeho, foto Karel Pazderka.
Generální stávka v Kladně vyvrcholila dne 27. listopadu 1989 před kladenským divadlem, kde se shromáždilo na 20 tisíc lidí. Záběr vlevo je z 12:45 hod., záběr vpravo pak z 13:30 hod. 2 x Archiv Jiřího Hankeho, foto Karel Pazderka.
Demokratický proces s neztenčenou aktivitou probíhal i nadále. Kladenské OF vydalo dne 4. prosince 1989 následující prohlášení: "Občanské fórum v Kladně oceňuje odpovědné jednání naprosté většiny občanů, zvláště jejich účast v manifestační stávce 27. listopadu. Současně však upozorňuje, že přes ústavní zrušení vedoucí úlohy Komunistické strany Československa tato fakticky trvá a demokratizační proces není ani zdaleka ukončen. Ba teprve začíná. Nejsou zatím splněny požadavky studentů ani Občanského fóra a z politického života neodešli zkompromitovaní politici. Proto na základě rezolucí Občanských fór nebo stávkových výborů v závodech, institucích a školách:
1) Žádá odstoupení poslanců Federálního shromáždění za okres Kladno Miloše Jakše a Václava Štáfka.
2) Vyzývá k odstoupení z poslaneckých funkcí ty, kteří se v době takzvané normalizace zdiskreditovali a ukázali, že této funkce nejsou hodni.
3) Staví se za požadavky Občanských fór nebo stávkových výborů v závodech a podnicích o zrušení Lidových milicí. Žádná politická strana nesmí disponovat ozbrojenou mocí.
4) Žádá zrušení kádrové nomenklatury, která je výrazem sociální nerovnosti občanů.
5) Důrazně žádá odstranit působnost politických stran v závodech, podnicích a institucích.
Na základě nově vzniklé situace jmenováním nové vlády, jejíž složení neodpovídá společenským změnám, vyzýváme Občanská fóra a stávkové výbory ke stávkové pohotovosti" (dne 3. prosince sestavil premiér Ladislav Adamec novou vládu, v níž bylo sice osm nových ministrů, ale z celkem 21 členů bylo stále 16 zástupců KSČ). Následovala pak první koordinační schůze OF okresu Kladno, která se uskutečnila 6. prosince 1989 v Domě kultury. Mluvčími kladenského OF tehdy byli Karel Rys, Martin Rak, Jiří Fischer, Vladimír Kalous a Jiří Křivánek. Archiv Jiřího Hankeho, foto Jaroslav Vyšín.
Vyvrcholením "sametové revoluce" v Kladně se stala návštěva Václava Havla (1936 - 2011) dne 21. prosince 1989 na pozvání OF SONP Kladno, kladenských dolů, ČKD Slaný a kladenského divadla. Spolu s ním promluvili z okna kladenské radnice kromě místních aktivistů i Ludvík Vaculík (1926 - 2015), Šimon Pánek (nar. 1967) a Michael Kocáb (nar. 1954). Foto SVMK a Jaroslav Pergl.
Kandidáta na úřad prezidenta republiky Václava Havla (po dalších osmi dnech byl skutečně zvolen a úřad československého a posléze českého prezidenta vykonával v letech 1989 - 2003) srdečně přivítalo zcela zaplněné kladenské náměstí, kde se tísnilo přes 15 tisíc občanů. Archiv Jiřího Hankeho, foto Jiří Hanke.
Kladno podpořilo volbu Václava Havla prezidentem republiky. Foto SVMK, autor Rudolf Procházka.
Projev Václava Havla z balkonu kladenské radnice dne 21. prosince 1989. Archiv Jiřího Hankeho, foto Jiří Hanke.
Část projevu Václava Havla přetiskla dne 3. ledna 1990 Kladenská záře. Obavy z ekonomického dopadu převratných politických změn se snažil v Kladně rozptýlit na mítinku pracujících Poldi SONP v Domě kultury též Doc. Dr. Suk z Prognostického ústavu v Praze.
Václav Havel s hercem Jiřím Wohankou na společné fotografii Luďka Švorce uveřejněné 10. ledna 1990 v Kladenské záři. Jedna z vůdčích osobností kladenské "sametové revoluce" Jiří Wohanka, který působil v kladenském divadle devatenáct let (1972 - 1991), dál pokračoval ve své divadelní a filmové tvorbě v pražských divadlech Labyrint a pak v Divadle v Dlouhé. Bydli na samotě u obce Hrdlív.
Dne 23. prosince 1989 se konal v Praze první sněm OF za účasti 93 zapsaných delegátů. Středočeský kraj zastupoval MUDr. Pavel Šebek (nar. 1935) z Kladna. Václav Havel zde mj. pronesl, že OF v sobě již zahrnuje zárodky vznikajících politických stran a až do svobodných voleb má být garantem pokojné cesty k demokracii. Pavel Šebek patřil k zakladatelům OF v Kladně, v červnu 1990 kandidoval za OF do Federálního shromáždění, v roce 1991 se stal na rok poslancem za ODS. Dalším z mužů nového politického života kladenského okresu se stal PhDr. Miroslav Roček (nar. 1943), učitel a později ředitel 4. ZŠ v Kladně. Ten v lednu 1990 zasedl jako poslanec za OF do Federálního shromáždění. V roce 1991 přešel do ODS. V politice setrval do voleb v červnu 1992. V letech 2007 - 2008 byl starostou Nového Strašecí. Foto SVMK.
Občanské aktivity z ulic Kladna nevymizely ani v lednu roku 1990. Např. dne 16. ledna se uskutečnilo na kladenském náměstí pietní shromáždění k uctění 21. výročí památky na studenta Jana Palacha (1948 - 1969). Během něj ozdobily Mariánské sousoší květiny, svíčky, fotografie a transparenty jmenovaného. Foto SVMK, autor Jaroslav Vyšín.
V té době již existovalo v kladenském okrese na 250 různých podnikových, závodních, městských a vesnických OF. Započalo se s konkrétní výměnou osob na vedoucích místech. Do čela kladenského Okresního národního výboru (ONV) byl za OF zvolen 23. ledna 1990 Ing. Václav Mikulecký (nar. 1949, předsedou kladenského ONV a následně kladenského okresního úřadu byl až do konce roku 2002), stejně tak jako předsedu kladenského MěNV Ing. Františka Kohouta dne 15. února 1990 nahradil Karel Rys, vůdčí osobnost kladenského OF. Téhož dne bylo taktéž dohodnuto, že bývalé sídlo kladenského OV KSČ ("Kokos") připadne studentům střední zdravotnické školy, jejichž budova byla v havarijním stavu. Fotografie z 31. ledna 1990 pochází právě z demonstrace na Sítné za smysluplné využití komunisty uvolněné budovy. Foto SVMK, autor Jaroslav Vyšín.
V demokratických přeměnách se usilovně pokračovalo až do voleb do Federálního shromáždění ve dnech 8. - 9. června 1990, kdy si občané zvolili po dlouhých desetiletích poprvé svobodně své nové politické zástupce. Leták OF rozšiřovaný v květnu 1990 v Kladně. Foto SVMK.