Rok 1898 nebyl pro český národ ani pro Rakousko - Uhersko nikterak zásadní. Velevýznamným se ale stal pro dějiny Kladna, které bylo dne 29. května 1898 rozhodnutím císaře Františka Josefa I. (1830 - 1916) povýšeno mezi královská horní města. Definitivně tak byl završen proces povznesení Kladna mezi nejvýznamnější města Království českého. Průmyslový rozmach přitom zapříčinil již o pět let dříve vznik samostatného c. k. hejtmanství kladenského, rozkládajícího se na ploše 286 km2 na území kladenského a unhošťského soudního okresu.
"Revoluční" změna čekala v letech 1898 - 1900 zejména střed města Kladna. Ještě v první polovině roku 1897 vypadalo zdejší centrum takto. Vlevo stál starý gotický kostel Nanebevzetí Panny Marie se samostatnou zvonicí (poprvé uváděn v písemných pramenech roku 1352), pohřbívalo se zde ale již ve 12. či 13. stol. podle typu nalezených slovanských esovitých záušnic. Uprostřed vidíme Mariánskou statui, barokní dílo vytvořené podle návrhu Kiliána Ignáce Dientzenhofera (1689 - 1751) v letech 1739 - 1741. Za ní se pak poněkud "utopená" nachází vedle hotelu "U bílého beránka" tehdejší jednopatrová kladenská radnice (1873 - 1897). Foto SVMK.
V polovině roku 1900 skýtalo kladenské náměstí již tento pohled. Vlevo byla postavena v letech 1898 - 1899 nová trojlodní bazilika s věží v novorománském slohu podle návrhu Ludvíka Láblera (1855 - 1930), vpravo pak v letech 1897 - 1898 prostorná novorenesanční radnice podle návrhu Jana Vejrycha (1856 - 1926). Foto SVMK.
Na rozvoj královského horního města Kladna reagovaly i dobové pohlednice. Kromě zmíněné výstavby nového kostela a radnice došlo k dalším významným změnám a modernizacím: vodovod byl započat roku 1891, budova okresního hejtmanství dostavěna v roce 1894, sokolovna 1895, městská jatka 1898, elektrické veřejné osvětlení 1899, parní lázně 1899, dlažba započata 1901, nová kanalizace započata 1903, nemocnice 1903, budova reálného gymnázia 1905. Foto archiv Ivany Stříbrné.
"Ottův slovník naučný" v hesle o městě Kladně ve zkratce uvádí, že "o nejnovější pokrok města mají zásluhu starostové obce Josef Hrabě a Dr. Jaroslav Hruška." Stavebník a podnikatel v oboru železničních a vodních staveb Josef Hrabě (1839 - 1899) byl kladenským starostou v letech 1881 - 1889 a 1895 - 1898. V letech 1891 - 1899 byl taktéž starostou kladenského okresu. Za své zásluhy získal rakouský Zlatý záslužný kříž s korunou a rytířský kříž Řádu Františka Josefa I. Na kresbě vidíme Josefa Hraběte jako okresního starostu, vpravo pak diplom, kterým mu byl udělen rytířský kříž Řádu Františka Josefa I. Foto SVMK.
Známějším z dvojice kladenských starostů je MUDr. Jaroslav Hruška (1847 - 1930). Tento rodák ze Solnice (okres Rychnov nad Kněžnou) se v roce 1874 stal v Kladně báňským lékařem u Pražské železářské společnosti (PŽS). Kladenským starostou byl v letech 1889 - 1895 a znovu od dubna roku 1898 až do listopadu roku 1918. Od roku 1899 byl dále okresním starostou, předsedou výboru Městské spořitelny atd. Za zásluhy o rozvoj města mu byly uděleny mj. rakouský Řád železné koruny, Řád Františka Josefa a Jubilejní pamětní medaile. Svůj život popsal v pamětech Z vracejících se vzpomínek (1926) pod pseudonymem H. Uden. Ty nedávno "oprášil" kladenský kronikář Jaroslav Vykouk v knize Jaroslav Hruška a jeho konflikt s dobou (2015). Vlevo portrét Jaroslava Hrušky od B. Javůrka, vpravo jeho hrob s historizující výzdobou v rodné Solnici. Foto SVMK a Petra Karkošová z Městského úřadu v Solnici.
Pohled do zasedací síně v nové kladenské radnici, kde byla činěna nejzásadnější rozhodnutí týkající se královského horního města Kladna. Foto SVMK.
Pohled na současnou podobu zasedací síně kladenské radnice. Již více než sto let jí dominuje triptych Adolfa Liebschera (1857 - 1919) z roku 1899 znázorňující alegorii hornictví a hutnictví, tedy průmyslových odvětví, která nejvíce proslavila město Kladno. Foto Jaroslav Vyšín.
Horní část zasedací síně zdobí znaky starých kladenských cechovních řemesel, fungujících po roce 1860 dále jako soukromá sdružení řemeslníků. Vlevo znak cechu ševců, vpravo bednářů. Foto Jaroslav Vyšín.
Důležitější než heraldika cechovní je heraldika městská. Dvě vypodobnění znaku města Kladna. Vlevo ruční malba na hedvábí od Hanuše Wahnera z Prahy, vpravo historizující štuková výzdoba kladenské radnice. Znak města Kladna v té době tvořil modrý polcený štít, v jehož pravém poli je polovina stříbrné orlice (znak rodu Žďárských ze Žďáru), v levém poli je vzpřímený rys přirozené barvy odkazující na bohatství a divokost zdejších středověkých lesů (popis proveden dle heraldických zvyklostí). Foto SVMK a Karel Drvola.
Veškerý rozvoj města Kladna probíhal až do roku 1918 v rámci rakousko - uherské monarchie. Vlevo státní vlajka předlitavské části habsburské říše (tzv. malý státní znak tvořil dvouhlavý třikrát korunovaný orel, který nesl na hrudi znak dynastie lotrinsko - habsburské, kolem kterého byl obtočen Řád zlatého rouna, v heraldicky pravém pařátu nesl orel meč a žezlo, v levém říšské jablko), vpravo tentýž státní znak na otisku razítka "c. k. okresního soudu na Kladně". Foto SVMK a archiv Jiřího Pergla.
Vítání arcibiskupa Lva Skrbenského z Hříště (1863 - 1938) během slavnostního svěcení nového kladenského kostela dne 6. června 1900. Foto SVMK.
Interiér nového kostela Nanebevzetí Panny Marie v Kladně. Foto SVMK.
Detailní pohled na slavnostně vyzdobený hlavní oltář nového kladenského kostela. Foto SVMK.
Fotografie komplexu kladenských železáren PŽS, patřících k největším v habsburském soustátí, vytvořená okolo roku 1900. Skládaly se z roštoven, tří vysokých pecí (čtvrtá ve výstavbě), ocelárny se třemi Thomasovými konvertory a dvěma Martinovými pecemi, dále z pudlovny s pěti dvojnásobnými plynovými pecemi, z válcoven pro výrobu železničních kolejí a stavebních nosičů, čtyřmi odděleními pro výrobu konstrukčního a prodejného železa, strojnických dílen a cihelny. Zaměstnávaly 3000 dělníků (1897). Foto SVMK.
Dle Ottova slovníku naučného výroba v železárnách PŽS obnášela v roce 1897 celkem 1 121 961 q surovin, 994 619 q martinské a thomasovy oceli, 867 578 q válcovaného a 75 634 q jiného zboží. Huť na specializované oceli Poldi založil Karl Wittgenstein (1847 - 1913) v roce 1889. V roce 1897 zaměstnávala již 1 200 dělníků, kteří vyrobili 361 955 q oceli a 159 735 q hotového zboží (zejména děla, hlavně pušek, vagonová péra, nástrojovou ocel, ocelové dráty). Z tohoto počtu šlo plných 87 220 q ocelí na vývoz.
Olej na plátně Práce v hutích vytvořil v kladenských železárnách malíř Josef Jakší (1874 - 1908), rodák z Bavorova. Foto SVMK.
K největším a nejmodernějším šachtám kladenského revíru patřil dvojdůl PŽS Mayrau - Robert (dohloubený v letech 1877 a 1884). Zde "nafáraná" uhelná sloj v hloubce 515 m měla mocnost až 9 m. Celkem doly PŽS v roce 1897 zaměstnávaly 3 000 horníků, kteří vytěžili 7,7 milionů q uhlí. Druhý největší těžař na Kladensku Společnost státní dráhy zaměstnávala obdobně 3 000 horníků, kteří vytěžili 7,5 milionů q uhlí. Foto SVMK.
Tvrdou hornickou práci v kladenském podzemí věrně zachytil na počátku 20. stol. vinařický učitel a fotograf Jaroslav Kmodras (1888 - 1947). Foto SVMK.
Pohled na třídírnu uhlí na dole Bresson v roce 1901 u obce Rozdělov. Bresson byl od roku 1868 nejzápadněji položenou šachtou Společnosti státní dráhy a patřil k již "dosluhujícím" dolům. Jáma o hloubce 337,5 m nechvalně proslula častými důlními požáry. I proto zde byla těžba v roce 1905 ukončena. Foto SVMK.
Dělnické kolonie vytlačovaly zejména v obcích sousedících s Kladnem původní stavby, mající často ještě dřevěný charakter. Foto SVMK.
Skupina obyvatel čtvrti Podprůhon z Havířské ulice spolu s typickou kladenskou zástavbou. Foto SVMK.