Vernisáž výstavy k 100. výročí narození Karla Součka
Skutečnost, že se tvorba akad. mal. Karla Součka těší velkému zájmu, dokládá i velká účast na vernisáži výstavy, která se v našem muzeu konala ve čtvrtek 17. září. Mezi účastníky nechyběl ani písničkář a spisovatel Josef Fousek.
Umělecké dílo Karla Součka představil historik umění univ. prof. PhDr. Pavel Štěpánek.
Připomněl, že jde o jednu z nejosobitějších postav českého malířství kolem poloviny minulého století. Po těžkých začátcích na Kladně se zapojil do Skupiny 42, zaměřené na ztvárnění moderního světa a poezie města. Po roce 1948 jeho tvorba nekonvenovala socialistickému realismu a Souček se ocitnul v ústraní. Spolu s kolegou ze Skupiny 42 Janem Kotíkem však byl jedním z těch, kteří přispěli k úspěchu československého pavilonu na výstavě EXPO 58 v Bruselu, kde získal zlatou medaili. To mu přineslo oficiální uznání, stal se profesorem na Akademii výtvarných umění v Praze a na konci 60. let dokonce krátce i jejím rektorem. Přestože vytvářel i obrazy na politicky oficiální témata, v určité době se překvapivě uchýlil k meditačním náboženským námětům, vznikajícím zdánlivě na okraji jeho díla. Dalším tématem procházejícím jeho tvorbou po mnoho let je postava Dona Quijota, v němž našel vděčné téma obecného lidského údělu ve světě.
Skladbou G. F. Händla doprovodili vernisáž Václav Bernášek na violoncello a Pavel Hůla na housle. Václav Bernášek přitom zavzpomínal, že spolu s Kociánovým kvartetem vystoupil v dubnu 1985 i při otevření galerie v Kladně na Sítné, která tehdy prezentovala díla Karla Součka, Cyrila Boudy a Ludviky Smrčkové.
Jako poděkování za spolupráci na výstavě převzal květiny za celou malířovu rodinu jeho syn akad. arch. Martin Souček.
Mezi množstvím účastníků vernisáže byli i někteří Součkovi žáci, jako například Josef Velčovský...
nebo Jindřich Modráček (zde s Václavem Frolíkem).