S revoluční hornickou minulostí Kladna souvisí vila postavená v letech 1850 - 1854 a posléze přestavěná v duchu anglického romantismu. Na přelomu 50. a 60. let 19. století se stala majetkem Pražské železářské společnosti a žili v ní vedoucí pracovníci společnosti. Jméno Bachrovna dostala po řediteli dolů PŽS Gottfriedu Bacherovi, který tu bydlel v době hornických bouří o Božím těle v červnu 1889, kdy rozvášněný dav vilu vyplenil. Události posloužily jako námět pro román Marie Majerové Siréna. V roce 1967 byla vila prohlášena za kulturní památku a v roce 1975 v ní bylo zřízeno podnikové muzeum Poldi SONP Kladno, později Muzeum Strojíren Poldi, zrušené v roce 2006.
Dělnický dům na Náměstí Svobody
Nárožní Dělnický dům vznikl přestavbou původního hotelu Český dvůr. Ten spolu s dalšími dvěma budovami zakoupilo v roce 1907 vedení kladenské sociálně demokratické strany a do majetku této strany se objekt vrátil opět po roce 1989.
Dům č. 26 na Poštovním náměstí
Klasicistní jednoposchoďový dům s mansardovou střechou je jedním z posledních dokladů zástavby městečka Kladna před jeho přerodem v průmyslové město po polovině 19. století.
Dům hostů Poldi v Příční ul. čp. 1533
Dvojposchoďovou budovu, jejíž vzhled v poslední době proměnila přestavba na Penzion Hoffmann, navrhl v roce 1903 významný vídeňský architekt Josef Hoffmann jako hotel pro návštěvy přijíždějící do Poldiny hutě. V době panující secese vytvořil tehdy teprve začínající architekt stavbu, která svými progresívními tendencemi předběhla vývoj evropské architektury. I dnes upoutá její fasáda z neomítnutých struskových cihel.
Dvořákovy sady s pomníkem A. Dvořáka
Park kolem Městského divadla byl v roce 1926 přejmenován na Dvořákovy sady. Stalo se tak zároveň s odhalením pomníku Antonína Dvořáka, který je dílem kladenského sochaře Jaroslava Volfa a architekta Jaroslava Beránka.
Gymnázium na náměstí Edvarda Beneše
Budova kladenské reálky - dnešního gymnázia - byla postavena v letech 1904 - 1905 podle návrhu architekta Aloise Dryáka. K nejhodnotnějším částem stavby patří původní školní kaple sv. Kříže s dřevěným malovaným stropem, která dnes slouží jako tělocvična. V červnu 1942 byly v budově gymnázia soustředěny lidické ženy a děti a odtud odvezeny do koncentračních táborů, kde byla většina lidických dětí zavražděna.
Hornický dům v Saskově ulici čp. 1962
Budova postavená v letech 1922 - 1923 pro Revírní radu v Kladně je dílem architekta Václava Stádníka. V přízemí jsou po obou stranách vchodu výklenky s plastikami Rubání uhle a Důlní měřič od sochaře Vojtěcha Zeilmana.
Hornický lidový dům na třídě T. G. M.
Budovu se zajímavě členěnou fasádou navrhl na počátku 20. let minulého století architekt Rudolf Černý jako reprezentativní objekt pro sociálně demokratickou stranu. Kromě spolkového domu v něm byla restaurace a dva velké sály nad sebou. V nedávné době byl celý objekt přestavěn pro potřeby České spořitelny a. s.
Kaple sv. Floriána na třídě T. G. Masaryka
Oválná kaple s kopulí a se dvěma věžemi v průčelí je poslední církevní stavbou vyprojektovanou Kiliánem Ignácem Dientzenhoferem. Její základní kámen byl položen v roce 1751, ale dokončena byla až v roce 1872. Hlavní oltářní obraz sv. Floriána je dílem Viléma Kandlera stejně jako obrazy sv. Benedikta a sv. Prokopa v bočních kaplích.
Kostel Nanebevzetí Panny Marie
Na náměstí Starosty Pavla byl v letech 1898 - 1900 postaven novorománský kostel Nanebevzetí Panny Marie. Stavělo se podle plánů architekta Ludvíka Láblera na místě původního gotického kostela, který svou velikostí nedostačoval rychle rostoucímu počtu obyvatel města Kladna. V předsíni kostela je zazděn figurální náhrobek Jiřího Žďárského ze Žďáru, jednoho z nejvýznamnějších členů šlechtického rodu, jemuž patřilo kladenské panství v letech 1543 - 1670.
Kostel Nejsvětějšího Srdce Páně
Kostel Nejsvětějšího Srdce Páně byl postaven na přelomu 20. a 30. let 20. století v původně samostatné obci Kročehlavech. Vysvěcen byl 25. října 1931. U kostela byl klášter kalasantinů, který komunistická StB násilně zlikvidovala spolu s dalšími kláštery u nás v dubnu 1950. Dnes v objektu kláštera působí Základní škola Maltézských rytířů.
Kostel sv. Jana Křtitele na Dříni (U sv. Jána)
Kostel, stojící dnes o samotě v lese na katastru místní části Dubí, patřil původně k osadě Újezd. Jednolodní gotická stavba byla několikrát opravována. Při opravě v roce 1861 nahradila původní samostatně stojící dřevěnou zvonici stavba zděná.
Kostel sv. Václava v Rozdělově
Plány pro stavbu kostela sv. Václava v tzv. byzantském slohu vypracoval v roce 1925 František Havlena a už v září 1927 byl kostel vysvěcen. Řezba tyrolského mistra Ferdinanda Stufflesera z konce 19. století umístěná na hlavním oltáři zobrazuje zavraždění sv. Václava. Jezdecká socha tohoto světce nad vchodem do kostela je dílem akademického sochaře Ladislava Vocelky z Prahy.
Lékárna U České koruny na třídě T. G. M.
Novorenesanční přestavbu lékárny U České koruny provedl v roce 1891 kladenský stavitel Václav Krotký. K výzdobě fasády si přizval Mikoláše Alše, který navrhl ornamentální výzdobu se třemi medailony zachycujícími výjevy z lékárny od předložení receptu, přes sbírání bylin až k vydání léku. Sgrafita na fasádě pak podle Alšových návrhů vytvořil Josef Bosáček.
Mariánské sousoší na Náměstí Starosty Pavla
Horní části náměstí vévodí Mariánské sousoší, které z podnětu břevnovského opata Benno Löbla vytvořili stavitel Kilián Ignác Dientzenhofer a sochař Karel Josef Hiernle. Ve spodní části jsou reliéfy sv. Jana Křtitele, sv. Josefa, sv. Anny a sv. Jáchyma, nad nimi na konzolách sochy sv. Benedikta, sv. Benona, sv. Vojtěcha a sv. Jana Nepomuckého a na úplném vrcholu Panna Marie s Ježíškem v náručí. Sousoší bylo dokončeno a vysvěceno v roce 1741.
Městské divadlo v Divadelní ulici
Budova Městského divadla byla postavena v letech 1910 - 1912 v parku založeném na místě zrušeného hřbitova. Projekt vypracoval kladenský stavitel Emil Hrabě a začínající architekt Jaroslav Rössler. Poměrně střízlivá stavba upoutává především svým průčelím s dvěma věžovitými křídly, mezi nimiž je široká terasa.
Nemocnice
Nejstarším doloženým zařízením, v němž nacházeli útulek nemocní z městečka Kladna, byl špitál založený v roce 1610 Ctiborem Tiburcím Žďárským ze Žďáru v blízkosti kaple sv. Floriána. Ten fungoval až do závěru 19. století. V té době vznikla na dole Kübeck závodní nemocnice Společnosti státní dráhy a krátce na to i nemocnice pro zaměstnance Pražské železářské společnosti. Teprve pak 10. prosince 1898 schválili městští zastupitelé návrh, aby na oslavu padesátého výročí panování Františka Josefa I. byla v Kladně postavena veřejná nemocnice, která ponese císařovo jméno. Její stavba začala až koncem roku 1901 a 4. října 1903 byla nová nemocnice předána veřejnosti. Prvním primářem byl MUDr. Bohuslav Niederle (1873 - 1963). Při svém vzniku měla kladenská nemocnice sedm oddělení s šedesáti lůžky.
Okresní dům v ul. Generála Klapálka
Nárožní budova se secesní fasádou s dvěma mohutnými hrotitými štíty byla postavena podle plánů J. Maříka a K. Šidlíka v letech 1909 - 1910 jako sídlo samosprávných orgánů kladenského okresu (okresní zastupitelstvo a okresní výbor). V současné době slouží jako hlavní budova Středočeské vědecké knihovny.
Poliklinika čp. 1976 na Náměstí Svobody
Původně Okresní nemocenská pokladna byla postavena v letech 1922 - 1923 podle projektu stavitele Václava Stádníka a architekta Rudolfa Černého, který navrhl fasádu s prvky kubismu. V roce 1940 na ni navázala moderní přístavba "léčebného domu" v ulici K Nemocnici.
Radnice na Náměstí Starosty Pavla
Novorenesanční budovu radnice navrhl architekt Jan Vejrych. Stavbě z let 1897 - 1898 dominuje věž a asymetricky umístěný štít s kovovou plastikou rytíře, která je pravděpodobně dílem Antonína Poppa. Výzdobu průčelí s vystupujícím bosovaným portálem navrhl malíř Adolf Liebscher, který je také autorem triptychu s alegorií hornictví a hutnictví v zasedací síni radnice.
Revírní bratrská pokladna
Budova někdejší Revírní bratrské pokladny byla postavena v letech 1923 - 1924 podle projektu Aloise Dryáka, autora plánů i pro budovu nedaleké reálky z let 1904 - 1905. Památkové ochrany se této budově dostalo v roce 1987. Dnes je zde Okresní soud.
Sokolovna
Původní sokolská jednota byla v Kladně založena v roce 1869, ale už za osm let ji úřady zakázaly. Podruhé se místní vlastenci pokusili Sokola založit v roce 1883 a tentokrát měli úspěch. V roce 1897 ze sokolských jednot na Kladensku, Slánsku a Rakovnicku vznikla samostatná sokolská župa budečská. Za podpory města, které darovalo pozemky pro stavbu, vyrostla na sklonku 19. století na konci hlavní obchodní třídy nová sokolovna, postavená podle návrhu stavitele Václava Krotkého. K ní pak byla v roce 1929 přistavěna budova bia Sokol.
Střední průmyslová škola na Palachově náměstí
Školní budovu navrhl v roce 1914 architekt Jaroslav Rössler ve stylu českého funkcionalismu. V duchu kotěrovské moderny přitom - jako na nedaleké Šnajdrově tiskárně - použil neomítnuté režné zdivo.
Tiskárna Jaroslava Šnajdra v Saskově ulici
V roce 1911 postavil architekt Jaroslav Rössler pro významného kladenského tiskaře Jaroslava Šnajdra dům, který v sobě citlivě spojoval obytné prostory s provozními místnostmi bývalé tiskárny. Původní vzhled tvořený kombinací režných cihel a šedé omítky narušila nedávná necitlivá oprava a natření fasády.
Věžové domy na Vítězné třídě v Rozdělově
Věžové domy byly postaveny v letech 1954 - 1957 podle projektu architektů Josefa Havlíčka, Karla Filsaka a Karla Bubeníčka. Třináctipodlažní domy na půdoryse písmene T s portikem a vstupní halou v přízemí mají bohatě členěné fasády z barevných keramických materiálů a po obou stranách každého vchodu keramická domovní znamení zobrazující různá zvířata. Autory této výzdoby jsou významní čeští umělci Marta Jirásková, Hana Wichterlová, Břetislav Benda nebo Bedřich Stefan.
Vila Libochvíle v Kleinerově ulici
Jednoposchoďový dům novorománského charakteru postavil v roce 1900 stavitel Václav Krotký. Dům sloužil pro ubytování profesorů kladenské reálky a bydlel v něm mj. i profesor Alois Bouda se synem Cyrilem, pozdějším významným grafikem a ilustrátorem.
Zámek čp. 1 v Zádušní ulici
Barokní zámek, postavený podle plánů Kiliána Ignáce Dientzenhofera v letech 1738 - 1740, sloužil až do počátku 20. století jako rezidence opatů benediktinského kláštera v Břevnově a jako centrum jejich hospodářského dvora. V patře západního křídla je umístěna oválná opatská kaple s barokní freskovou výzdobou od Jana Karla Kováře a s oltářními plastikami Karla Josefa Hiernla. V současné době je v zámku umístěna Zámecká galerie města Kladna, expozice Sládečkova vlastivědného muzea v Kladně a půjčovna Městské knihovny. V nově upravené zámecké zahradě bylo vybudováno medvědárium.
Židovská synagóga (bývalá) v ulici Plk. Stříbrného
Novorenesanční synagóga byla postavena na místě staršího domu v roce 1884 stavitelem E. Brandtem z Prahy. Původní určení dokládají mramorové desky s Desaterem v západním štítě a členění oken s Davidovou hvězdou. Dnes stavba slouží jako Husův sbor Církve československé husitské. V interiéru je umístěn model plastiky Ukřižovaného Krista pro Svatovítskou katedrálu od sochaře Františka Bílka.