Svobodné volby 1990

Před třiceti lety se ve dnech 8. - 9. června 1990 po dlouhých desetiletích opět konaly svobodné volby, v nichž už nebyla voličům předkládána jednotná kandidátka Národní fronty, ale vstupovaly do nich jednotlivé strany a hnutí.
Nejvýraznější postava listopadových událostí roku 1989 Václav Havel při svém zvolení prezidentem tehdy ještě Československé socialistické republiky slíbil, že dovede zemi ke svobodným volbám. A tento svůj sůlib také splnil.
Opojení znovunabytou svobodou ale vedlo k tomu, že vzniklo kolem sedmdesáti nejrůznějších stran a hnutí. Do Federálního shromáždění jich nakonec kandidovalo jen 22, do České národní rady 13. Hlavní pozornost se v předvolebním období upírala k Občanskému fóru v České republice a k Verejnosti proti násiliu na Slovensku. Už od listopadu 1989 jim na náměstích vyjadřovaly podporu desetitisíce lidí. Nicméně nebylo jisté, zda rozmělnění voličských hlasů mezi dvě desítky stran a hnutí nebude nahrávat Komunistické straně Československa.
Jedním z nejznámějších hesel se stalo Strany jsou pro straníky, Občanské fórum je pro všechny.









Kandidáti se účastnili volebních mítinků i v Kladně.


Miloš Zeman se ve volbách stal poslancem Federálního shromáždění.


Petr Pithart předsedou vlády ČSR.
Víte, že se tento polistopadový politik narodil v roce 1941 v Kladně?


Dagmar Burešová byla do voleb ministryní spravedlnosti.

Touha po změně přivedla do volebních místností 96 procent voličů. Ve volbách do Sněmovny lidu Federálního shromáždění získalo OF 53 % hlasů a komunisté 13 %, do České národní rady OF 50% hlasů a komunisté opět 13%. V parlamentních lavicích zasedli ještě zástupci Hnutí za samosprávnou demokracii - Společnosti pro Moravu a Slezsko a Křesťanské a demokratické unie.


Zcela propadla Československá strana socialistická, ačkoli to byla právě ona, kdo jako jediná 20. listopadu 1989 odsoudila brutální zásah policie na Národní třídě. A balkon Melantrichu se stal hlavní tribunou demonstrací na Václavském náměstí.



Do předvolebního boje poprvé zasáhla minulost spojující jednoho z kandidátů s komunistickou tajnou policií StB. Josef Bartončík (na plakátu vpravo), jemuž byla tato spolupráce prokázána, odmítl z kandidátky odstoupit a poškodil tak Československou stranu lidovou, za niž v rámci KDS kandidoval.


Plakáty ze sbírky muzea vybral Zdeněk Kuchyňka.
© Sládečkovo vlastivědné muzeum v Kladně. Poslední aktualizace 08.06.2020. Verze pro tisk. O úroveň výše.