Historie plastiky sv. Jana Nepomuckého a její restaurování
Ve sbírkách Sládečkova vlastivědného muzea v Kladně je mimo jiné uchována i barokní dřevěná plastika sv. Jana Nepomuckého v takřka životní velikosti. Světec je zobrazen ve strnulém postoji s jen nepatrně pokrčenou pravou nohou. Podle polohy rukou lze usoudit, že v pravé ruce měl původně kříž s Ukřižovaným Kristem a v levé ruce snad palmovou mučednickou ratolest. Původ této plastiky je do jisté míry zahalen tajemstvím. V nejstarším dochovaném inventáři Sládečkova městského muzea z období druhé světové války, který podle typu písma pořizoval kustod muzejních sbírek Josef Švejda, není o původu sochy žádná zmínka. Vzhledem k tomu, že společně s ní byly do inventáře zapsány sochy sv. Josefa a čtyř evangelistů, což jsou plastiky pocházející z kladenského kostela Nanebevzetí Panny Marie, které se staly po zboření kostela v roce 1897 základem sbírek nově vzniklého muzea, lze předpokládat, že i socha sv. Jana Nepomuckého má stejný původ. V popisu původního kostela Nanebevzetí Panny Marie v Kladně, který sepsal František Bohumil Škorpil a v roce 1899 vydal knihkupec Josef Šolc, se dočteme o oltáři sv. Jana Nepomuckého v tomto kostele. Podle inventáře z roku 1695 Škorpil uvádí, že původně stála v lodi vedle oltáře sv. Barbory pouze socha sv. Jan Nepomuckého, která "jest stará řezbářská práce." Vlastní oltář k této soše byl zřízen z odkazu faráře Vojtěcha Leopolda Radnického (†1703) a písemná zpráva o jeho existenci je uvedena v inventáři kostela z roku 1734. Oltář se ale několikrát stěhoval, až byl v roce 1819 umístěn v hlavní lodi kostela do výklenku pod prostředním oknem lodi. Podle popisu šlo o jednoduchý oltář, jemuž dominovala pouze světcova socha a dva svícny. Ty byly podle přípisku faráře Josefa Mottla (farářem v Kladně v letech 1864 - 1884) ve farní kronice pořízeny rovněž z odkazu Vojtěcha Leopolda Radnického, stejně jako misál a oltářní textilie. Bohužel, se nám nepodařilo objevit žádnou fotografii interiéru kostela, na níž by byl tento oltář zachycen, abychom mohli definitivně potvrdit, zda je socha sv. Jana Nepomuckého ve Sládečkově vlastivědném muzeu v Kladně onou sochou uvedenou v inventáři. Určité indicie, které přineslo restaurování této plastiky, ale spíše nasvědčují tomu, že ano.
Výňatek z restaurátorské zprávy akad. mal. Markéty Pavlíkové
Stav díla před restaurováním
Plastika byla několikanásobně přemalovaná. Inkarnáty byly pod několika monochromními vrstvami olejových přemaleb barevné, polychromie byla jemně zkrakelovaná, místy poškozená mechanicky a odpadávala. Zlacené partie oděvu byly celé pokryté zoxidovaným nátěrem práškového bronzu v laku. Na několika místech prosvítalo původní polimentové zlacení. Zlacené partie byly na mnoha místech uvolněné i s křídovým podkladem, často chyběly a dřevo v defektech bylo zatřeno bronzovým práškem. Pod pravou rukou se zdál být ohořelý cíp draperie. Na plastice byly nevhodné doplňky - několik prstů pravé ruky, část biretu. Dřevo bylo pod polychromií ve velmi špatném stavu. Ze zadní strany byl stav dřevní hmoty nejvíce viditelný na mechanicky poškozených partiích, kde byly četné výletové otvory od červotoče. Spoje dřevěných dílů, z kterých byla plastika sklížena, byly většinou rozpojené. Díl v pravé dolní části byl zcela uvolněný a polychromie podél okrajů opadávala. Dřevní hmota byla v podstavci zcela degradovaná. K plastice byl při opravě přidaný provizorní podstavec, který zaručoval stabilitu plastiky. Některé části řezby byly v minulosti odlomené. Byly přitlučené hřebíky, které byly zkorodované. Svatozář vsazená do řezby byla ukotvena dřevěnými klínky. Kov byl částečně zkorodovaný.