Výstavu s podtitulem Život a smrt v raném středověku připravilo Oblastní muzeum Praha - východ v Brandýse nad Labem ve spolupráci s Archeologickým ústavem AV ČR v Praze, v. v. i. a Sládečkovým vlastivědným muzeem v Kladně.
Autorkou scénáře je PhDr. Naďa Profantová, CSc. z ArÚ AV ČR Praha ve spolupráci s PhDr. Ivanem Krutinou z OMPV v Brandýse nad Labem.
Fotografie: N. Profantová, P. Zemanová, J. Likovský, M. Gojda, A. Šilhová, L. Kos Výstava umožňuje nahlédnout do temného období vlády knížat Bořivoje I. (872-888/9), Spytihněva I. (895-915), Vratislava I. (915-921), přes Václava (924-935) až po knížata Boleslava I. (935-973?) a Boleslava II. (973-999).
Bylo to období základní přeměny české společnosti, přeměny, díky níž se rodil stát, a to křesťanský stát Přemyslovců. V této době se vytvářely hlavní opory knížecí moci: velká knížecí družina (profesionální vojsko) a hradská správní organizace, tedy rozmístění knížecích úředníků i kněží na knížecí hrady po celé zemi. Rod Přemyslovců se emancipoval a za knížete Spytihněva I. v roce 895 se odtrhl od Moravy, aby si určoval vlastní politiku. Symbolem tohoto Spytihněvova kroku se mimo jiné stala i stavba rotundy sv. Petra na Budči. Právě v tomto období se utvářela i církevní organizace - od archipresbyteriátu, patřícího pod Řezno, po vlastní biskupství zřízené až v roce 973 v Praze.
Výstava nechce zahlcovat mnoha informacemi, ale zaměřuje se na méně nápadnou výpověď archeologie. Ta ukazuje, jak vlivní čeští muži změnili způsob života. Neměnili jej ale zcela dobrovolně, novoty jim nařizoval panovník a církev, např. že mohou mít jen jednu ženu, že nemají být pohřbíváni v plné válečné zbroji, že by se křesťané neměli prodávat do otroctví a podobně. Proto se výstava zaměřuje především na pohřební zvyklosti, které některé změny také odrážejí.
Představuje život lidí, kteří našli poslední odpočinek na dvou pohřebištích v Klecanech: jedni přímo v areálu tamějšího hradiště (Klecany II), druzí asi 450 metrů od jeho hradeb v dnešní zámecké zahradě. Obě pohřebiště přinesla řadu nových poznatků, významných pro výklad nejstarších dějin. Podle nálezů v hrobech je zřejmé, že pohřebiště na hradišti bylo více křesťanské, protože tam nebyly v hrobech ani potraviny a dokonce ani zbraně. Naproti tomu na pohřebišti v Zámecké zahradě archeologové nacházeli v hrobech pohanské obětiny, vajíčka a další potraviny, dokonce i celou slepici jako milodar, a muži měli zbraně. Také nalezli doklady o tom, že porody v té době často končily smrtí rodičky i dítěte, což na výstavě dokládá rekonstrukce takzvaného skříňkového hrobu, kde jsou pozůstatky zemřelých obloženy kameny.
Archeologické nálezy pomohly nahlédnout i do duchovního života tehdejších lidí. Například v hrobě bohaté ženy byl krásný stříbrný amulet - kaptorga, ve které byly pohanské ochranné prostředky proti nemocem a zlým duchům. A v jednom dětském hrobě zase postříbřená rolnička, jejíž zvuk měl od dítěte odhánět zlé démony.
Výstavu můžete navštívit do 12. dubna 2009.
O autorce výstavy:
PhDr. Naďa Profantová, CSc.
Pracuje v Archeologickém ústavu AV ČR v Praze, v. v. i., kde se specializuje na starší a střední dobu hradištní (raný středověk), společenské elity a styky Slovanů s Avary. Z její publikační činnosti vybíráme: Kuna, M. - Profantová, N.: Počátky raného středověku v Čechách. Praha 2005. Profantová, N. - Frána,J.: Příspěvek ke studiu šperkařství v raném středověku v Čechách a na Moravě. Archeologické rozhledy 55, 2003, s. 47- 58. Profantová, N. - Kavánová, B.: Mikulčice – pohřebiště u 6. a 12. kostela. Studie ARÚ v Brně č. 22 (ed. P.Kouřil), Brno 2003. Profantová, N. - Profant, M.: Encyklopedie slovanských bohů a mýtů.. Praha 2000. Bláhová, M. - Frolík, J. - Profantová, N.: Velké dějiny zemí Koruny české I. .. Praha - Litomyšl 1999. Profantová, N.: Zum gegenwärtigen Erkenntnisstand der Frühmittelalterlichen Besiedlung des Burgwalls Šárka (Prag 6). Památky archeologické 90, 1999, s. 65-106. Profantová, N. - Kalferst J.:Nové poznatky o hradišti Kal, okr. Jičín (Neue Erkenntnisse über den Burgwall Kal, bez. Jičín. Archeologie ve středních Čechách 3/2, 1999, s. 293-335. Profantová, N.: Doubravčice: zu den Anfängen der frühmittelalterlichen Burgwallanlage aufgrund der Ausgrabungen von J. Kudrnáč. Památky archeologické 89,1998, s. 303-364. Profantová, N.: Kněžna Ludmila. Vládkyně a světice, zakladatelka rodu. Praha 1996.