Chicagský starosta Antonín Čermák (1873-1933), rodák z Kladna

"Není třeba podotýkati, že smrt mayora Čermáka dotýká se mne velice hluboce a osobně. Mimo tragický řetěz okolností, jichž smrt jeho je následkem, velmi vřelé přátelství a velmi veliká úcta pro schopnost mayorovu, jeho přátelství a oddanost k přátelům, učinily by tuto ztrátu pro mne velmi těžkou za každých okolností… Statečný zápas, který vedl, ukazuje jasně, jak báječnou odvahu měl. Celá země a zvláště velké město Chicago bude velice postrádati jeho silného a odhodlaného charakteru."
Tato slova pronesl prezident Spojených států amerických Franklin Delano Roosevelt poté, co obdržel zprávu, že v miamské nemocnice Jackson Memorial 6. března 1933 v ranních hodinách zemřel na následky atentátu chicagský starosta Anton J. Cermak, vlastním jménem Antonín Čermák, rodák z Kladna.

Paul von Kluben: Portrét Antonína Čermáka, olej na plátně. Sbírka výtvarného umění SVMK, inv. č. MG 348.

Antonín Čermák přišel na svět 9. května 1873 v malém domku v V. ulici v Novém Kladně a jako by už samotná čtvrť předznamenala jeho další osud. Ulice v této části městečka byly - snad na dotvrzení "amerikánského" růstu Kladna v té době - stejně jako třeba v New Yorku označeny římskými číslicemi a nikoli jmény, jak to bylo zvykem jinde. Jeho otec Antonín byl horník a i do jeho života zasáhlo zhroucení vídeňské burzy v květnu 1873. Kvůli krizi, která po něm následovala, hledaly tisíce dělníků, kteří přišli o práci, živobytí v Americe. Vypravila se tam i rodina Čermákova, spoléhající, že jim v počátcích pomohou čeští emigranti, kteří se do Spojených států vystěhovali už před nimi.
Antonínův otec ale nenašel očekávanou práci v Chicagu, kde žila početná česká menšina, a tak se s rodinou přestěhoval do hornického města Braidwoodu v severní části státu Illinois, kde pracoval opět jako horník. Na dole našel práci i jeho syn Antonín, který tam poháněl muly, obstarávající důlní dopravu. Protože mu ale takováto práce nevyhovovala, ve volném čase se sám vzdělával. Když odmítl pracovat za jeden dolar a deset centů denně a požadoval jménem svých spolupracovníků zvýšení mzdy, ztratil v roce 1889 práci. Po letech děkoval onomu člověku, který ho vyhodil ze zaměstnání, protože ho poslal do světa, kde odstartovala jeho politická kariéra. V Chicagu prošel Antonín Čermák několika zaměstnáními a v 19 letech si z našetřených peněz otevřel vlastní povoznictví. Své podnikání začal s jediným potahem, ale postupně jich měl až čtyřicet.
V roce 1894 se oženil s Češkou Marií Hořejšovou, která mu pomáhala v obchodě. Deset let po sňatku předal povoznictví svému otci a bratrovi a sám se skoro čtvrt století věnoval obchodu s pozemky jako spoluvlastník firmy Čermák a Šerhant. Při tom si neustále doplňoval chybějící vzdělání. Ještě před koncem století se začal věnovat politice. V roce 1900 přijal funkci soudního vykonavatele a o dva roky později byl za svůj distrikt zvolen poslancem zákonodárného sboru státu Illinois. V roce 1909 úspěšně kandidoval za demokratickou stranu do chicagské městské rady. Hlasovali pro něj i republikáni, kteří jej považovali především za reprezentanta české menšiny. Jeho politická kariéra vyvrcholila v dubnu 1931, kdy byl zvolen starostou Chicaga. Byl prvním chicagským starostou, který se nenarodil v Americe a byl jiného než irského či anglosaského původu. I proto byla jeho zvolení věnována mimořádná pozornost nejen v samotném Chicagu, ale v celých Spojených státech. Zcela mimořádné bylo i to, že Čermákovu inaugurační řeč při převzetí úřadu 27. dubna 1931 přenášela do celých Spojených států rozhlasová stanice NBC. Do té doby se takovéto rozhlasové publicity dostalo jen prezidentům při jejich inauguraci.
Čermák ovšem přebíral vedení města, které se potýkalo s velkými finančními problémy, a kvůli Al Caponemu a dalším chicagským gangsterům mělo pověst zločineckého města. Stejně jako na svých předchozích působištích prokázal Čermák i coby starosta, že je schopným a energickým úředníkem, který má na mysli především zájmy města a jeho obyvatel. Problémy se snažil řešit změnami daňového systému a třeba i podporou záměru na alespoň částečné zrušení prohibice, k čemuž došlo až po zvolení demokrata F. D. Roosevelta prezidentem.
Na začátku roku 1932 otiskl Vlastivědný sborník školního okresu slánského výňatek z dopisu, který Antonín Čermák zaslal do redakce na žádost redaktora Františka Soukupa. Připomněl v něm své hlavní životní zásady: "V mládí jsem pracoval v dolech, kde jsem se zocelil a utvrdil si lásku k práci a lidu, z něhož jsem vyšel. Veškeré svoje schopnosti rozhodl jsem věnovati dobru lidu a to jsem mohl náležitě uplatniti tehdy, když bych se domohl veřejného působení. Tato idea kotvila po všechna léta v mém srdci. Postupoval jsem od cíle k cíli, až k dnešnímu postavení mayora druhého největšího amerického města Chicaga. Nežli jsem k tomu dospěl, bylo třeba nezdolné píle. Americká veřejnost musela míti před očima všechnu moji práci, vykonanou do té doby, jež podepřena byla čestností a správností. To jsou ony dva základy, které vedly k úspěchu a jež doporučuji pro život každému mladému muži, který vstupuje na pole veřejnosti. Než i kdyby tak nebylo, musí býti snahou každého, aby ve všem, i jako ten nejprostší jednotlivec, byl dobrým občanem své země. I u vás je tomu tak a musí tak býti."
Úkolem starosty bylo také reprezentovat Chicago v Evropě. Antonín Čermák proto odjel v červenci 1932 na evropské turné, jehož oficiálním důvodem bylo léčení v Karlových Varech. V Československu se jeho cesta podobala "triumfálnímu návratu vítěze do své domoviny", jak psaly tehdejší noviny. Do Karlových Varů přijel 4. srpna spolu se svou dcerou Ellou, jejím manželem a vnučkou Vivien Grahamovou. Po léčebné kúře odjel 8. srpna 1932 do Prahy, kde ho po nadšeném uvítání Pražany přijal na Staroměstské radnici primátor Karel Baxa. Večer pak v promluvě vysílané rozhlasem Antonín Čermák zdůraznil, že Chicago je druhým největším "českým" městem ve světě hned po Praze.
Dalším místem, které po Praze navštívil, byly lázně Poděbrady.

Antonín Čermák s vnučkou a dcerou pod sochou Jiřího z Poděbrad na náměstí v Poděbradech. Foto z archivu SVMK.

10. srpen pak byl velkým svátkem jeho rodného Kladna, kde přišly slavného rodáka na tehdejší Wilsonovo náměstí uvítat tisíce kladenských obyvatel.

Antonín Čermák v doprovodu místostarosty Františka Pavla přichází na kladenskou radnici. Foto ze sbírek SVMK.

Hornická kapela na uvítanou zahrála československou a americkou hymnu a v zasedací síni radnice ho přivítal kladenský starosta Karel Kindl. Antonín Čermák pak z balkónu radnice shromážděné občany ujistil, jak je šťastný, že je ve svém rodném městě, a připomněl, že začínal stejně skromně jako mnozí přítomní, tedy na šachtě, a že je na to hrdý.

Reprofoto z časopisu JAS, 26. 8. 1932.

Z náměstí odjel do V. ulice, kde navštívil svůj rodný dům, v němž v té době žila rodina Josefa Jiráska. Po prohlídce odevzdal panu Jiráskovi dar 15.000 korun na udržování domu. Na oběd odjel spolu s doprovodem do nedávno otevřené turistické chaty na Kožově hoře, kde se znovu setkal se starostou města, zástupci Klubu čs. turistů, sokolstva a kladenského průmyslu.

Antonín Čermák na obědě na Kožově hoře, zcela vpravo starosta Karel Kindl. Foto ze sbírek SVMK.

Za svého pobytu v Kladně odevzdal Antonín Čermák starostovi Kindlovi peněžní dar pro chudé rodného města a bylo také dohodnuto, že se příští rok Středočeská filharmonie z Kladna zúčastní světové výstavy Století pokroku v Chicagu.
Antonín Čermák pak ještě navštívil Plzeň a znovu se zastavil v Praze, kde seděl jako model sochaři Otakaru Španielovi, který byl pověřen vytvořením Čermákovy bysty pro už zmíněnou světovou výstavu v Chicagu. Po jejím skončení měla být tato bysta umístěna na Čermákově rodném domě v Kladně. Zda Otakar Španiel bystu dokončil a byla poslána na výstavu, se mi nepodařilo zjistit. Jisté ovšem je, že na rodném domku v Kladně nikdy umístěna nebyla. Z Prahy pak chicagský starosta odjel na Slovensko, kde se 18. srpna v Bystričce u Martina setkal s prezidentem T. G. Masarykem a jednal s ním mimo jiné i o československé účasti na světové výstavě Století pokroku.
Podzim roku 1932 byl ve Spojených státech amerických ve znamení prezidentských voleb, v nichž Čermák samozřejmě podporoval kandidáta své demokratické strany F. D. Roosevelta.

Antonín Čermák s prezidentem F. D. Rooseveltem při zahájení baseballového utkání. Zdroj: Internet.

Po jeho volebním úspěchu odjel v únoru 1933 do Miami, aby tam s nově zvoleným prezidentem projednal možnost půjčky na výplaty městských zaměstnanců. Na vůz, v němž jel prezident Roosevelt, vystřelil 15. února 1933 večer italský emigrant Giuseppe Zangara. Střely zasáhly vedle stojícího starostu Čermáka, který byl na přímý prezidentův příkaz jeho vozem okamžitě převezen do nemocnice Jackson Memorial. Zprávy o pokusu o atentát na nově zvoleného prezidenta a o zranění chicagského starosty zatlačily nejen v Americe, ale i v Evropě do pozadí zprávy o jiných událostech. Vzhledem k Čermákově nedávné návštěvě, kterou měli mnozí lidé dosud v čerstvé paměti, způsobila zpráva velký rozruch i v Československu a především v Praze a v Kladně. Prezident T. G. Masaryk ihned zaslal chicagskému starostovi do nemocnice telegram, v němž vyjádřil hlubokou účast a naději v brzké uzdravení. Kladenské obecní zastupitelstvo se kvůli této události sešlo na mimořádném zasedání, na němž starosta Karel Kindl pateticky prohlásil: "Veškeré obyvatelstvo připojuje se k mým vroucím přáním brzkého uzdravení našeho velikého syna!"
Po necelých třech týdnech 6. března 1933 ale Antonín Čermák zraněním podlehl. Jeho tělo bylo převezeno do Chicaga a vystaveno v jeho domě, kam od odpoledne do ranních hodin příštího dne přišly vzdát zemřelému poslední poctu desetitisíce lidí. I tady zazněla připomínka starostova českého původu, když Český dělnický pěvecký sbor Lyra u rakve zazpíval Smetanovu píseň Věno a Škroupovu a Tylovu píseň Kde domov můj. Další tisíce lidí se pak přišly s Antonínem Čermákem rozloučit na radnici a následující den na hlavní chicagský stadion, kde se konaly hlavní pohřební obřady.

Pohřební obřad na chicagském stadionu. Zdroj: Internet.

Mimo jiných skladeb při nich zazněla i píseň Going Home z Novosvětské symfonie Antonína Dvořáka. Rakev pak byla zaplněnými ulicemi Chicaga převezena na Český národní hřbitov, kam se přišlo podle odhadů se starostou Čermákem rozloučit na 150.000 lidí.
V den Čermákova úmrtí 6. března byly na všech veřejných budovách v Kladně vyvěšeny smuteční prapory, které vlály vedle státních vlajek, jimiž byly tyto budovy vyzdobeny v předvečer narozenin prezidenta Masaryka. Jak se dočteme v dobovém regionálním tisku, tyto smuteční prapory "hlásaly celému kraji, že dotrpěl poctivý, snaživý a ušlechtilý muž, který našemu kraji a celé Československé republice získával jen přátele."

Na smuteční tryzně v zasedací síni kladenské radnice promluvil starosta Karel Kindl. Uprostřed je portrét A. Čermáka, který je dnes ve sbírce muzea.

Zadržený atentátník Zangara trval na výpovědi, že chtěl zabít Roosevelta, protože vždycky nenáviděl mocné a bohaté. Dodnes se ovšem objevují teorie o tom, že hlavní obětí měl být Čermák, s nímž si tak chicagské podsvětí vyřizovalo účty. Po Čermákově úmrtí byl Zangara odsouzen k trestu smrti a 20. března 1933 popraven. K Zangarovu vyhlášení, že bojuje jen proti mocným, The Evening American napsal: "Je tragickým komentářem, že hlavní obětí pomatené mysli přistěhovaleckého vraha, jenž volal "já bych nezabil žádného dělníka," je mayor velkého města, který sám se narodil v cizině, jenž počal jako hoch pracovati v dolech a vyšvihl se k vůdcovství a moci železnou vytrvalostí a statečností." Z těchto slov vysvítá i jeden z motivů úcty k Antonínu Čermákovi, protože byl ztělesněním amerického ideálu člověka, který se dopracuje úspěchu svou vlastní tvrdou prací, takzvaného selfmademana (což v doslovném překladu znamená člověk, který udělal sám sebe).
Rodné město uctilo památku Antonína Čermáka odhalením pamětní desky na jeho rodném domě. Při slavnostním aktu 16. června 1935 desku odhalil starosta Karel Kindl a slavnostní projev při tom pronesl předseda senátu František Soukup.

Odhalení pamětní desky na rodném domě A. Čermáka v roce 1935.

Na bronzové desce s Čermákovou podobiznou byl nápis: ZDE SE NARODIL 9. KVĚTNA 1873 / ANTON J. ČERMÁK / STAROSTA V CHICAGU ILL. SPOJ. STÁTY / ZEMŘEL 6. BŘEZNA 1933 V MIAMI FLORIDA / VĚNOVÁNO SPARTOU A.B.A. V CHICAGU ILL. / V UPOMÍNKU NA ZÁJEZD S. K. KLADNO / DO SPOJ. STÁTŮ. Nad Čermákovou podobiznou je nápis: I AM GLAD IT WAS ME INSTEAD OF YOU (Jsem rád, že jsem to já, ne vy), což byla první slova, která zraněný chicagský starosta řekl po atentátu prezidentu Rooseveltovi.

Tato pamětní deska musela být za okupace odstraněna, ale byla ukryta a po válce 5. ledna 1947 znovu odhalena velvyslancem Spojených států amerických Leonhardem Steinhardtem. V té době už ale ulice s rodným domkem nebyla označena římskou číslicí V, ale nesla Čermákovo jméno.

V šedesátých letech 20. století byla deska při asanaci čtvrti Nové Kladno sejmuta a uložena na radnici, odkud se dostala do sbírek tehdejšího Okresního muzea Kladno (dnes Sládečkovo vlastivědné muzeum v Kladně). Dalšího znovuodhalení se deska dočkala 10. května 1993. Protože už ale v té době na místě někdejších přízemních domků vyrostlo panelové sídliště, byla akrylátová kopie původní desky umístěna v prostoru bývalé V. ulice před obchody na ulici Čs. armády. Desku slavnostně odhalila starostka města Kladna Marie Bednářová v přítomnosti představitelů partnerského města Bellevue, Hlavního města Prahy a velvyslanectví USA. Na soklu pomníčku je nápis: V TĚCHTO MÍSTECH STÁL RODNÝ DŮM AN. ČERMÁKA / STAROSTY MĚSTA CHICAGA, KTERÝ ZEMŘEL PŘI POKUSU O ATENTÁT NA / PREZIDENTA USA F. D. ROOSEVELTA.

Zakončeme tuto připomínku slavného kladenského rodáka slovy, jimiž osobu Antonína Čermáka charakterizoval při pietní slavnosti k nedožitým šedesátým narozeninám 9. května 1933 generální státní návladní v Chicagu Otto Kerner: "Nebyl geniem a neměl darů strhujícího řečníka, neměl osobního magnetismu ani nějak zvláště uhlazených způsobů, neměl ani hlubokého a mnohostranného vzdělání, ani zvláštní sečtělosti a nebyl podmanivou osobností… Přes to vše stal se jedním z nejvlivuplnějších činitelů v politických záležitostech našeho města. Jeho vůdčí síla spočívala v jeho oddanosti zásadě, v jeho lásce k pravdě a v jeho statečnosti. Vždy byl zastáncem přímé spravedlnosti a rovných práv všem… Jakou skutečnou cenu měl pro Chicago, vysvítá nejlépe z toho, že ze všech částí města zaznívá jeden mohutný hlas, aby jeho zásada o šetření veřejnými penězi byla dodržována i nadále, aby jeho tažení proti podvratným živlům bylo vedeno neztenčeným tempem a aby výstava Století Pokroku byla provázena pokud možno největším úspěchem a aby jméno našeho města získalo zpět dobrou pověst po celé zeměkouli… V politickém životě byl mužem širokého rozhledu a praktickým, který nikdy neváhal projeviti uznání tam, kde bylo zaslouženo a zásluhy odměniti. Dovedl správně vystihnouti práva a nároky různých národnostních skupin, a proto si také získal takovou neobyčejnou důvěru a přízeň jejich předáků. Ale jeho znalost politických poměrů se neomezovala pouze na záležitosti místní a státní. V posledních letech se stal i činitelem národního významu… Ku konci chci podotknouti, že jeho skvělá pověst ve veřejných službách jest nejkrásnějším odkazem, který zde své rodině a přátelům zanechal a povzbuzením pro ty, kdož budou jeho nástupci. Jest zcela případno, ukážeme-li živoucím, jaké úcty požíval a povzbudíme-li je, aby jej v jeho ctnostech napodobovali." A o úctě ke kladenskému rodákovi svědčí i skutečnost, že se na jeho počest 22. ulice v Chicagu dodnes jmenuje Cermak Street. U nás nesou Čermákovo jméno ulice v Kladně a v Praze - Bubenči.

Vnuk chicagského starosty Anton Cermak Kerner v Čermákově ulici v Kladně 11. května 2013. Foto Z. Kuchyňka.

Zdeněk Kuchyňka

Literatura:
DRNEC, Gustav - WELCL, J. V.: Náš Čermák. Chicago 1933
KOVAŘÍK, Jiří: Chicagský starosta. Muzejní listy - vlastivědný zpravodaj Kladenska a Unhošťska. č. 5, březen 1993, s. 3-4
KRAJNÍK, Stanislav: O rodu Antonína Čermáka. Muzejní listy - vlastivědný zpravodaj Kladenska a Unhošťska. č. 5, březen 1993, s. 4-7