Kladno bylo mezi města vyzdviženo v roce 1870 díky svému hornickému a hutnickému průmyslu, o jehož významu se hovořilo nejen ve Vídni, ale i za hranicemi monarchie. Poté co sem ve 40. a 50. letech 19. stol. plnou silou vtrhla ze sousedního buštěhradského panství průmyslová revoluce (první zprávy o dobývání černého uhlí máme z vrapického revíru již z let 1760–1775), přestalo být Kladno pouhým venkovským městečkem, ale stalo se významným hospodářským centrem habsburské monarchie. Kladno obkroužil po roce 1848 systém dolů a v květnu roku 1855 zde byla ve Vojtěšské huti zapálena první vysoká pec.
Vlevo a vpravo: Pamětní medaile ražená při příležitosti oslav povýšení Kladna na město s městským znakem a mottem: „Kde se kdo zrodí, tam se nejlíp hodí“.
Uprostřed: Ručně malovaný znak města Kladna od prof. Hanuše Wahnera
z Prahy. 3x Foto Sládečkovo vlastivědné muzeum v Kladně (SVMK).
V roce 1870 již Kladno čítalo přes deset tisíc obyvatel a na osm set domů. Informaci, že císař František Josef I. ráčil povýšit svým nejvyšším rozhodnutím dne 5. června 1870 dosavadní městys Kladno na město, se dozvěděli Kladeňáci v čele s tehdejším purkmistrem Josefem Příhodou z novin 27. června 1870. Celá záležitost byla totiž vyřízena úřední cestou, kdy okresní hejtmanství na Smíchově jednalo s místodržitelstvím Království českého v Praze, to zas s ministerstvem vnitra ve Vídni a vnitro předložilo návrh na povýšení samotnému panovníkovi. Kladno obklopené doly a Vojtěšskou hutí na stylizované kresbě Františka Chalupy. Kresba z obrazového týdeníku Světozor
ze srpna roku 1869.
Oslavy započaly 23. července večer. Město bylo osvětleno petrolejovými lampami a oživil je průvod s lampiony a pochodněmi se "zastaveníčkem" před radnicí. V neděli 24. července již v pět hodin ráno zazněly salvy z hmoždířů a hudby začaly procházet městem a svolávat obyvatele. V deset hodin dopoledne se spolky sešikovaly v Sýkorově hostinci (pozdější hotel Sport naproti kladenskému kinu Sokol) a vyrazily na náměstí na slavnostní mši, během níž měl kladenský farář Josef Mottl "velmi dojemnou řeč, při které vylíčil veškeré zásluhy Kladna, občanů a povzbuzovatelů jeho od počátku až do dnešní doby". Ve 14 hodin zasedlo 57 nejváženějších kladenských občanů a jejich hostů ke slavnostní hostině v místnostech Měšťanské besedy v hotelu Jana Horlivého na kladenském náměstí (pozdější hotel U města Kladna). Následně divadelní odbor Besedy Budislav od 18 hodin sehrál populární hru "Boucharon" ve své "aréně" v zahradě hostince Jana Landy ve Slánské ulici. Oslavy pak zakončil ples, který se konal od 21. hodiny opět na náměstí v místnostech Měšťanské besedy.
Vlevo: Obraz starosty Josefa Příhody, který stál v čele Kladna v letech 1868 až 1873. Foto SVMK Vpravo: Kladenské náměstí během hornických oslav sv. Prokopa (4. července), které se zde pravidelně konaly od roku 1865. Obdobně zřejmě vypadala i slavnost povýšení Kladna na město v červenci roku 1870. Foto SVMK
Vlevo: Barevná litografie zachycující kladenský uhelný revír v polovině 19. stol. před výstavbou Vojtěšské huti. Zcela vlevo vidíme důl František a Bachrovu vilu a dále mimo obraz pak leží městečko Kladno. Vyobrazené doly patří kromě PŽS jednak buštěhradské vrchnosti (bývalému císaři Ferdinandu Dobrotivému), jednak úspěšnému soukromému buštěhradskému těžaři Václavu Černému (1774-1842) a jeho synům, který doly prozíravě zakládal právě "kladenským" směrem (v roce 1846 tyto doly koupil Florentin Robert, zakladateli českého moderního cukrovarnictví). Přímo v Kladně dolům PŽS konkurovaly šachty státní kutební komise (od roku 1855 Společností státní dráhy). Ta zde pod vedením Augustina Beera (1842-1849) a následně Jana Reicha (1850-1881) poprvé narazila na černé uhlí v říjnu roku 1847, první doly Thinnfeld a Kübeck se rozběhly v letech 1854 a 1858. Foto SVMK. Vpravo: Portrét prvního ředitele uhelných dolů PŽS hořovického horníka Jana Váni (1811-1864). Ten pracoval ve službách pražských podnikatelů Václava Novotného (mlynář, majitel ostrova Žofín) a Antonína Vítka (nájemce strahovského pivovaru) a v listopadu 1846 se mu podařilo narazit na katastru Kročehlav na černé uhlí. Pod hlavičkou finančně mohutnějšího Kladenského kamenouhelného těžařstva a následně PŽS nechal v Kladně vyhloubit doly Václav (1849), František (1852), Layer (1857) a Amalie (1862). Foto SVMK. Vlevo: Fotografie jednoho z nejvýznamnějších průmyslníků své doby Vojtěcha Lanny (1805-1866). I jeho přitáhl do Kladna zájem o černé uhlí. Lannové začínali jako obchodníci se solí a loďaři na Vltavě. Vojtěch Lanna projevil neuvěřitelného podnikatelského ducha a zasáhl do mnoha odvětví: provozoval říční obchod i koněspřežnou dráhu, reguloval řeky, stavěl mosty, železnice i silnice. V červenci 1848 spolu s bratry Kleiny a Václavem Novotným založil Kladenské kamenouhelné těžařstvo. Po objevení ložisek železné rudy u Nučic se rozhodl, že na Kladně založí velký hutní závod - Vojtěšskou huť (1854-1855). V roce 1853 spoluzakládal akciovou společnost Buštěhradské dráhy, která v letech 1855 až 1856 postavila parostrojní železnici z Kladna do Kralup nad Vltavou a posléze v roce 1863 přestavěla koňku z Prahy do Lán na parostrojní provoz. Další vybudovanou železnicí v regionu se stala v roce 1858 Kladensko-nučická dráha k dopravě železné rudy. Aby mohl uskutečnit své smělé plány, založil Lanna v Kladně společně s Florentinem Robertem a Hermannem Dietrichem Lindheimem (majitelem železné huti ve Vlkýši u Plzně) v červnu 1857 Pražskou železářskou společnost. Rok před smrtí mu byl udělen Řád železné koruny a dosáhl povýšení do šlechtického stavu. Vpravo: Vojtěšská huť na rytině Hugo Ullmanna z počátku 60. let 19. stol. Foto SVMK. Vlevo: Kresba původní kladenské radnice od anonymního autora z roku 1862. Kladenští radní v budově zasedali až do roku 1877, poté byla sídlem Občanské záložny, kladenského archivu a dnes části Magistrátu města Kladna. V popředí vpravo ještě stojí pranýř z dob vlády císaře Ferdinanda III. (1637-1657) jako symbol bývalé trestní pravomoci. Foto SVMK. Vpravo: Olej na plátně s poměrně přesně zachyceným městem Kladnem a jeho okolím od malíře Ledvinky z roku 1876. V popředí vidíme zleva parní mlýn Klinger a Popper, malý důl Hergeth a starý kladenský hřbitov, který se nacházel na místě dnešního parku u divadla. Krajinář Ledvinka v té době žil v Praze a specializoval se na tvorbu městských vedut. Foto SVMK.