Žďárští ze Žďáru

Přednáška o historii rodu, kterému od roku 1542 až do sklonku 18. století patřilo kladenské panství

ve čtvrtek 20. ledna 2011 od 18.00

přednášel kronikář města Kladna, historik regionu a heraldik Jaroslav Vykouk ml. z našeho muzea

Rod Žďárských sice pocházel ze severozápadních Čech z vesnice Žďáru v Doupovských horách, kterou byste ale dnes na mapě nenašli, protože zanikla při budování vojenského prostoru Hradiště. Jako první z rodu se na Kladensku objevuje po husitských válkách Jan Šmikouský ze Žďáru. Sporé historické údaje neumožňují vést plynulou rodovou posloupnost, takže se jen můžeme dohadovat, že Jan Šmikouský byl předkem Jana Žďárského, který se oženil se sestrou posledního majitele kladenského panství z rodu Kladenských z Kladna - Maruší. Její bratr Zdeněk Kladenský z Kladna pak ve své závěti odkázal svůj majetek vnukům Maruše - Janu, Jiřímu a Zdeňkovi Žďárským ze Žďáru.
Z nich vynikl zejména Jiří Žďárský ze Žďáru, jehož krásný figurální náhrobek mohou návštěvníci Kladna dodnes obdivovat v předsíni hlavního vchodu kostela Nanebevzetí Panny Marie.


Další významnou osobností rodu byl Ctibor Tiburcí Žďárský ze Žďáru, za nějž byl v kladně založen špitál a škola. Jeho portrét najdeme v Diadochu Bartoloměje Paprockého z Hlohol jako jeden ze skutečně mála individuálních portrétů zemských sudích.


Posledním mužským potomkem rodu Žďárských na Kladně byl František Adam Eusebius, který zemřel bezdětný, takže po dlouholetém sporu o dědictví získala Kladno jedna z jeho sester Marie Maxmiliána Eva Terezie, provdaná a ovdovělá hraběnka z Chlumu a Košumberka a Hýzrlová z Chodů. S jejím jménem je spojeno zejména založení poutního kostela v Luži u Košumberka a vybudování tamní jezuitské residence (beletristicky její osudy zpracoval Jiří Šotola v románu Tovarišstvo Ježíšovo, Praha 1969). Její smrtí vymírá v Kladně rod Žďárských i po přeslici.

Nejnověji se osudy rodu Žďárských ze Žďáru na základě důkladného archivního studia zabýval náš spolupracovník Hynek Fridrich v kapitole Marie Maxmiliána Eva Terezie hraběnka ze Žďáru - dobrodinná paní městečka Luže, panství košumberského a její rod. In: VORÁČEK, Emil a kol.: Luže v dějinách. Díl 1. Luže 2010, s. 99-123, kde je uveřejněn i kompletní rodokmen tohoto rodu.

© Sládečkovo vlastivědné muzeum v Kladně. Poslední aktualizace 21.01.2011. Verze pro tisk. O úroveň výše.