Proškův mlýn Poteplí je významnou technickou památkou v našem regionu. V písemných pramenech je prvně připomínán k roku 1423 jako mlýn "pod Teplým", patřící hradu Křivoklátu spolu s městečkem Unhoští. Za třicetileté války byl zpustošen a vypálen. V 50. letech 17. století byl obnoven, a to o dvou kolech, jedno moučné a druhé menší na pohon pily. Z této doby pochází stavba dřevěné hranice, na které je mlýnský pískovcový kámen pro mletí obilí. Na prosévání meliva tehdy sloužil tzv."hasačert".
Dnes můžeme obdivovat částečně zachovalou dřevěnou mlýnskou hranici a její části se zdobením na podpěrných sloupech.
Obvodové zdi mlýna můžeme datovat do století patnáctého. V obytné části mlýna se nám dochovala černá kuchyně s pecí a udírnou ze 17. století. Stávající strojní zařízení pochází ze druhé poloviny 19. století.
V podkolí, které patří k nejstarší části mlýna, bylo umístěno paleční kolo, sloužící pro pohon celého složení. Na úrovni cesty je přístup dveřmi do mlýnice tzv. zanáška, kde jsou dosud instalovány technicky a historicky cenné původní mlecí stroje: mlýnský kámen; porcelánová stolice firmy KOHOUT-SMÍCHOV z r.1870; stolice firmy TRAP-PLZEŇ s rýhovanými válci z r. 1885; celoželezná stolice firmy PROKOP-PARDUBICE z r. 1900. Zde na manipulační podlaze bylo přijímáno obilí a též prováděn výdej mlýnských produktů.
V podstřeší, nejvyšší části mlýna, jsou umístěny na čištění obilí sortýr a triér a dále stroje vysévací: dva hranolové vysévače cylidry a čistička krupic reforma. S tímto výše uvedeným vybavením mohlo být semleto za jeden pracovní týden (tehdy 6 dní) 5 tun obilí.
Tento mlýn je poslední na potoce Kačáku, který je kompletně zachován a byl by provozu schopný. Karel Boček (* 1933) syn mlynáře z Bočkova (Markova) mlýna u Unhoště, kde se také tomuto řemeslu v letech 1948 - 1951 vyučil. Dnes žije v Unhošti, kde má malé mlynářské muzeum.