Slánské rozhovory 2008 byly věnovány 350. výročí příchodu piaristů do Slaného

Málokterá střední škola v našem státě se může pochlubit tak dlouhou tradicí jako Gymnázium Václava Beneše Třebízského ve Slaném. Je totiž pokračovatelem někdejšího piaristického ústavu, jehož základy položil vydáním zakládací listiny piaristické koleje 1. června 1658 Bernard Ignác z Martinic. První piaristé pak do Slaného přišli v prosinci téhož roku z Mikulova a zřejmě hned zahájili jakési vyučování, pravidelná výuka v koleji ale začala až v roce 1666.
Není proto divu, že jak gymnázium, tak i město nenechaly takovéto výročí projít bez povšimnutí. Vyvrcholením oslav se staly Slánské rozhovory 2008, na nichž zazněla řada příspěvků k historii řádu piaristů, jejich působení ve Slaném včetně malého koncertu z hudby, která se hrávala na kůru v piaristické koleji.

V úvodu konference ředitelka Vlastivědného muzea ve Slaném, které dnes sídlí v bývalé piaristické koleji, Božena Franková uvítala starostu města Slaného Ivo Rubíka a děkana Katolické teologické fakulty Univerzity Karlovy v Praze Ludvíka Armbrustera, kteří pronesli úvodní projevy.

Jako první pak přednesla svůj příspěvek nazvaný Piaristé a další řeholní řády v 17. a 18. století Ivana Čornejová z Ústavu dějin Univerzity Karlovy. Zdůraznila, že rekatolizace po Bílé hoře probíhala se střídavými úspěchy a jestli jezuitský historik Bohuslav Balbín mohl konstatovat, že se katolická víra v Čechách vžila, pak to bylo především díky školství, které bylo velmi důležitým formujícím elementem. Ve školství hrály nejvýznamnější roli řeholní řády, jak ty staré, jako byli benediktini, cisterciáci a premonstráti, tak především dva nové řády, a to jezuité a piaristé.
Na její výklad navázal Václav Bartůšek z Národního archivu v Praze přednáškou Z dějin piaristické koleje ve Slaném. Připomněl, že už ve 40. letech 17. století skupina kolem arcibiskupa Harracha a také Bernard Ignác z Martinic zamýšleli uvést piaristy do Čech. Předešel je ale olomoucký arcibiskup kardinál Dietrichštejn, který piaristy uvedl do Mikulova, a o několik let později Frebonie z Pernštejna do Litomyšle. Do středu Čech se tak piaristé dostali až po překonání rozkolu uvnitř řádu a jeho dočasném zákazu v roce 1658.
Zakladatelskou osobnost Bernarda Ignáce z Martinic vykreslil ve svém Pokusu o portrét Zdeněk Hojda z Katedry pomocných věd historických a archivního studia FF UK. Mimo jiné připomněl, že Bernard Ignác z Martinic se po smrti svého staršího bratra stal na čtvrt století určující postavou české politické scény. To, že se zároveň stal držitelem martinického fideikomisu, mu umožnilo rozsáhlou fundátorskou činnost, z níž ve Slaném stačí připomenout vedle piaristické koleje i františkánský klášter s Loretánskou kaplí, kapli Božího hrobu nad Kvíčkem, či Kalvárii na Slánské hoře.

Portrét Bernarda Ignáce z Martinic v bývalé kolejní kapli ve Slaném.

O spiritualitě a pedagogice sv. Josefa Kalasanského promluvil Marek Matějek z Katolické teologické fakulty UK. Připomněl několik zásad, které Josef Kalasánský pro členy řádu vytyčil, a to krajní chudobu, krajní pokoru, výuku chudých, trpělivost a radost, čímž myslel, že učitelé mají chodit do školy připravení a s chutí.
Vítězslav Štajnochr z Národního památkového ústavu Praha se na základě rytiny obrazu Panny Marie tištěné na hedvábí pokusil vystopovat původ dnes neexistujícího obrazu Sodálie Zasnoubení blahoslavené Panny Marie se svatým Josefem při piaristické koleji ve Slaném.

O hlavním oltáři v kolejní kapli piaristů s obrazem Carla Inocenza Carloneho pak promluvil nestor českého dějepisu umění Pavel Preiss. Protože tento hlavní oltář je až z dvacátých let 18. století, nadhodil otázku, zda na původním oltáři nebyl právě onen obraz Panny Marie, jehož rytina je otištěna na hedvábí. Mimo jiné uvedl, že Carlone nemaloval obraz v Čechách, ale ve Vídni a že v té době bylo běžnou praxí, že malíř velká oltářní plátna po dokončení sroloval a poslal na příslušné místo, kde ho domácí malíři rozbalili a napjali na rám. Profesor Preiss také připomněl, že oficiální uměleckohistorickou vědou byl obraz považován za dílo neznámého autora, přičemž stačilo podívat se do regionální literatury, kde bylo Carloneho autorství uváděno. Zdůraznil také mimořádnost zpracování obrazu, protože v době vrcholného baroka, kdy maloval svá plátna Petr Brandl, byl Carloneho oltářní obraz první vlaštovkou rokoka.

Profesor Pavel Preiss (vpravo) s dlouholetým profesorem českého jazyka a literatury na slánském gymnáziu Antonínem Leopoldem.

Po polední přestávce promluvil Václav Moucha z Archeologického ústavu AV ČR v Praze o průzkumu krypty pod kolejní kaplí v roce 1972. V kryptě byly rakve naskládány ve čtyřech vrstvách nad sebou, většina z nich byla kvůli vlhku rozpadlá. Ve výklenku byla objevena skříňka se zasouvacím víčkem, v níž by měla být třetina srdce Bernarda Ignáce z Martinic.

Jak Václav Moucha uvedl se svým spolupracovníkem řídícím Peškem měli jen krátkou chvíli na rozmyšlenou, zda skříňku odnést z krypty a jako jiné muzejní předměty ji nechat zkonzervovat, anebo ji ponechat na místě. Rozhodli se pro druhou variantu. A i více než po třiceti letech se V. Moucha domnívá, že se tehdy rozhodli správně.
Poté Jan Kašpar z Památníku národního písemnictví představil fond slánské piaristické knihovny tak, jak je uložen ve Vlastivědném muzeu ve Slaném. Libuše Váňová z Muzea Podblanicka v Benešově promluvila o výtvarných památkách v bývalé piaristické koleji v Benešově. Karol Bílek z Památníku národního písemnictví charakterizoval nedávno zpracovanou pozůstalost jednoho z absolventů slánského piaristického gymnázia Karla Aloise Vinařického, která je uložena v PNP ve Starých Hradech. A tuto část uzavřel Antonín Leopold poznámkami k literární tradici slánské piaristické koleje, přičemž zmínil nejen známé spisovatele, ale i osoby, které slánským gymnáziem prošly a jejichž děti, jako například Fráňa Šrámek, významně zasáhly do české literatury.

Hra světel a stínů, kterou bylo možno pozorovat na stěnách bývalé piaristické kaple.

Program Slánských rozhovorů 2008 uzavřel Robert Hugo, který na základě studia inventáře slánského piaristického kůru určil a vyhledal skladby, které se tam hrály, a připravil jejich výběr k vydání na CD Laudate Pueri Dominum. Část skladeb včetně dvou premiér pak také z kůru piaristické kaple zazněla.
Slánské rozhovory 2008 byly skutečně důstojným zakončením oslav 350. výročí příchodu piaristů do Slaného a nezbývá než se těšit na sborník, v němž budou příspěvky jednotlivých autorů uveřejněny.
Foto © Zdeněk Kuchyňka, 2008