Autentický svědek lidické tragédie

Loni v červenci byla prohlášena za památný strom hrušeň, rostoucí v pietním území nedaleko základů někdejšího lidického kostela sv. Martina.

Zasloužili se o to Antonín Nešpor a další členové občanského sdružení Lidice, kterým se podařilo podle starých fotografií prokázat, že onen drobný stromek zasazený před válkou Annou Pekovou a obecním strážníkem Václavem Vandrdlem přežil nacistické řádění a roste dosud.

Fotografie otištěná v knize MUDr. Quido Jeřábka a A. Hamerského Lidice - jak jsme je znali. Praha 1948, s. 35

Detail této fotografie se zaměřením polohy hrušně.

Občanské sdružení Lidice a Oáza, dům pro seniory uspořádaly v sobotu 26. dubna setkání u tohoto památného stromu. O jeho významu promluvil spisovatel Zdeněk Mahler. Mimo jiné řekl, že hrušeň je poslední autentický svědek, který dosvědčuje tehdejší tragédii. Za ní nahoru totiž šla cesta, po které nacisté vedli lidické ženy a děti do školy, která byla prvním shromaždištěm před jejich transportem do Kladna. A na téhle cestě se naposledy potkávaly s muži, kteří tudy byli odváděni do Horákova statku na protějším svahu, kde pak na zahradě došlo k hromadné popravě.

V 15 hodin pak byla v Oáze zahájena výstava děl umělců s tématem Lidic a památné hrušně. Zatímco nejmladší žijící výtvarnici, která na téma tohoto stromu vytvořila svůj obraz, Raise Alžbětě Čampulkové je 21 let, nejstaršímu z vystavujících architektu Emilu Hýskovi je 88 let a jen o dva roky mladší je kladenská malířka Jitka Válová.

Za připomenutí stojí i akvarel již zemřelého Václava Mlezivy, který evidentně pochází ze dnů 11. až 14. června 1942. Tehdy devatenáctiletý Václav Mleziva se vydal z Hostouně přes pole spoře maskován obilním porostem a z polohy nad nynějším lesíkem v jihozápadním cípu původní obce maloval vodovými barvami to, co viděl - hořící Lidice.
Více se o historii hrušně, úsilí o její prohlášení za památný strom i o další historii Lidic dočtete na www.lidice.cz, odkud jsme také převzali dvě historické fotografie.