Fuj to je vedro, jdeme k vodě!

aneb Kam se Kladeňáci chodili koupat?

3. července – 20. září 2020

Výstava bude otevřena pro návštěvníky v běžné otevírací době bez vernisáže.

Sládečkovo vlastivědné muzeum vás srdečně zve na letní výstavu "Fuj, to je vedro, jdeme k vodě!", věnující se kladenským koupalištím a představující i lokality v okolí, kam se Kladeňáci chodili koupat.

K tvorbě výstavy jsme přikročili i z důvodu, že tento fenomén je již takřka minulostí, neboť po roce 1989 se struktura koupališť v regionu rozpadla a dřívější "koupalištní kultura" téměř zanikla. Kromě informací, jak to s kladenskými koupališti "dopadlo", najdete na výstavě více než sto fotografií i kolekci retropředmětů využívaných v minulosti ke koupání či při trávení dovolené u vody. Chybět u nás nebude ani pláž s lehátky! Překvapivě bohatou a zajímavou historii koupališť a koupání na Kladensku můžete shlédnout v multifunkčním sále našeho muzea.


Krátce ke koupání a koupalištím na Kladensku (kurátor Mgr. Karel Drvola, DiS.):
Vznik klasických koupališť (podnikatelského záměru provozovaného na ohrazených přírodních či uměle vytvořených vodních plochách spojený s výběrem vstupného) spadá na Kladensku do 20. - 30. let 20. stol. Nejstarší koupaliště v blízkosti Kladna vzniklo v Libušíně v údolí pod hradištěm v roce 1924, následované koupalištěm v Hnidousích (1927), v Dubí (1929) a v kročehlavské Bažantnici (1930). "Zlatou éru" kladenských koupališť představují koupaliště u zimního stadionu (1951), koupaliště ve Vinařicích (1959), nově upravené koupaliště v Bažantnici (1968) a krytá plavecká hala s venkovními bazény na Sletišti (1973-1974).

Kladeňáci od 30. let 20. stol. rádi navštěvovali také soustavu koupališť vzniklou na Kačáku od Bucku u Řevničova a Červeného rybníka u Mšece, přes koupaliště v Družci, v Poteplí až po rozsáhlou vodní nádrž Okrouhlík u Dědkova mlýna. Samostatnou kapitolou se stalo využití blízké řeky Berounky pro rekreační účely Kladeňáků. Nejvyhlášenějším se zde stal kemp Višňová u Křivoklátu, jehož původ sahá až k roku 1928, kdy oblíbenosti lokality využil Emil Červený k postupné tvorbě "Lesní restaurace a plovárny Višňová".

© Sládečkovo vlastivědné muzeum v Kladně. Poslední aktualizace 07.07.2020. Verze pro tisk. O úroveň výše.