Pevnůstka pod silnicí Dolní Bezděkov-Bratronice


Jako druhý v pořadí se podařilo na Pražské čáře zrekonstruovat unikátní LO vz. 37 A4/51/A-200. Při vytyčování stavebního úseku A-4 Družec projektanti zjistili, že silnice vedoucí z Dolního Bezděkova do Bratronic brání svým náspem souvislým bočním palbám podél Loděnického potoka (Kačáku). Nabízela se možnost umístit po stranách náspu dva typizované jednostranné řopíky, ale nakonec bylo rozhodnuto zabudovat přímo do tělesa komunikace upravený oboustranný objekt LO prodloužený oproti standartnímu objektu o šestimetrovou místnost. Výsledkem byla velmi netypická a technickým řešením ojedinělá pevnůstka. V rámci evropského pevnostního stavitelství se jedná zřejmě o jediný dochovaný fortifikační objekt, přes jehož strop je vedena komunikace. Na fotografii je pohled na pravou část objektu. Foto archiv Radana Láška.


Upravený letecký snímek Ing. J. Durčáka schematicky znázorňuje systém bočních palebných přehrad pevnostní linie v údolí Loděnického potoka. Hlavním úkolem obránců bylo zabránit nepříteli v překonání pásu překážek (červená linka). Foto archiv Radana Láška.


Pohled na levou část objektu A4/51/A-200 s vchodem řešeným krátkou chodbičkou z boku náspu kombinovaným s 50 cm vysokou protizáplavovou šachtou (přístup chodbou zpod nedalekého silničního mostu nebyl realizován). Levá strana řopíku byla ve dnech 3. srpna až 25. září 1937 vybudována dělníky stavební firmy Jaromír Dajbych z Kutné Hory v normálním provedení, pravá strana, potencionálně ohrožená postřelováním z předpolí, byla zesílena. Osádku tvořilo standardně sedm mužů. Před objektem LO je vystaven starší vodou chlazený těžký kulomet vz. 7/24 Schwarzlose ráže 7,92 mm vycházející z rakousko-uherské předlohy (kadence 560 ran za minutu, účinný dostřel 2 000 metrů), který by byl v objektech Pražské čáry používán v září 1938 jistě mnohem častěji než moderní těžký kulomet vz. 37. Foto archiv Radana Láška.


V červnu roku 1939 došlo ke značnému poškození objektu při pokusu o vytržení střílen. Při dalších odstřelech hrozilo, že dojde i k poškození silnice, proto byl interiér pevnůstky vyplněn lomovým kamenem a zalit betonem. Po uzavření nájemní smlouvy na objekt s Vojenskou ubytovací a stavební správou Praha mohli nadšenci z Klubu vojenské historie Praha v čele s Radanem Láškem přistoupit k jeho rekonstrukci. Ta započala 29. května 1992 a protáhla se na dlouhých sedm let. Jen vyrubání dvakrát zalomeného vstupu do objektu zabralo několik víkendů. Na pravé straně bylo potřeba osadit vytrženou střílnu z jiného šumavského objektu, na levé straně pak dobetonovat části pevnůstky vytržené odstřelem. Jako největší problém se nakonec ukázala narušená izolace objektu s trvalým průsakem spodní vody. Výsledek několikaletého snažení můžeme shlédnout na fotografii z 28. října roku 2010. Foto archiv Radana Láška.


Okolo objektu A4/51/A-200 nikdy nevzniklo žádné oficiální sdružení, vždy se jednalo o partu nadšenců, kteří veškeré náklady a opravy hradili z vlastních zdrojů. V lednu roku 1997 byla atypická pevnůstka prohlášena za kulturní památku, od roku 1999 je pravidelně šestkrát ročně zpřístupňována veřejnosti. Protože i tak je provoz tohoto fortifikačního muzea náročný, od července roku 2012 je pevnůstka ve správě Sládečkova vlastivědného muzea v Kladně, které přispívá na údržbu a provoz objektu. Fotografie představuje současný stav objektu po úpravách v souvislosti se stavbou nového mostu přes Loděnický potok v roce 2019. Před řopíkem se nachází stan osádky, prvorepublikový motocykl ČZ 175 a těžký kulomet vz. 37 na polní lafetě sestavené pro palbu proti vzdušným cílům. Foto archiv Radana Láška.


Pohled do levé střelecké místnosti zrekonstruovaného objektu A4/51/A-200 opatřeného atrapou výdřevy. V brněnské lafetaci je uchycen lehký kulomet vz. 26 ráže 7,92 mm (kadence 600 ran za minutu, účinný dostřel 3 200 m). Nad lapačem zplodin střelby opět vidíme ukazatel označující na panoramatické mapě okolní krajiny vztažný bod, na který je právě zaměřena zbraň. Foto archiv Radana Láška.


V šestimetrové místnosti propojující obě střelecké místnosti mohla vzniknout pevnostní expozice obsahující panely s informačním popisem lehkých předválečných fortifikací, dobovými vojenskými artefakty a terénními nálezy z průzkumu odstřelených řopíků. Foto archiv Radana Láška.


V detailu vidíme figurínu oblečenou do uniformy poručíka hraničářského pluku čs. armády z konce 30. let 20. století. Vlevo od ní je ocelová vložka střílny, vpravo pak protipěchotní překážka z armovacího drátu s betonovým kotvením. Foto archiv Radana Láška.

© Sládečkovo vlastivědné muzeum v Kladně. Poslední aktualizace 05.05.2020. Verze pro tisk. O úroveň výše.