Na Boží hod vánoční si křesťané připomínají narození Ježíše Krista v betlémském chlévě. A betlémy, které se o Vánocích stavějí, o této události vyprávějí.
Nejprve připomeňme, jaké informace o Kristově narození z doby jemu blízké, máme. Uvádějí je pouze dva autoři novozákonních evangelií - sv. Matouš a sv. Lukáš. A každý narození Ježíše Krista popisuje trochu jinak. Karel Škréta: Sv. Matouš a anděl, 1602
Evangelista Matouš píše v kapitole 1 toto:
Narození Ježíšovo událo se takto: Jeho matka Maria byla zasnoubena Josefovi, ale dříve, než se sešli, shledalo se, že počala z Ducha svatého. Její muž Josef byl spravedlivý a nechtěl ji vystavit hanbě; proto se rozhodl propustit ji potají. Ale když pojal ten úmysl, hle, anděl Páně se mu zjevil ve snu a řekl: "Josefe, syny Davidův, neboj se přijmout Marii, svou manželku; neboť co v ní bylo počato, je z Ducha svatého. Porodí syna a dáš mu jméno Ježíš; neboť on vysvobodí svůj lid z jeho hříchů." To všechno se stalo, aby se splnilo, co řekl Hospodin ústy proroka: "Hle, panna počne a porodí syna a dají mu jméno Immanuel, to jest přeloženo Bůh s námi."
Když se Josef probudil ze spánku, učinil, jak mu přikázal anděl Hospodinův, a přijal svou manželku k sobě. Ale nežili spolu, dokud neporodila syna, a dal mu jméno Ježíš. Kapitola 2,1-12:
Když se narodil Ježíš v Judském Betlémě za dnů krále Heroda, hle, mudrci od východu se objevili v Jeruzalémě a ptali se: "Kde je ten právě narozený král Židů? Viděli jsme na východě jeho hvězdu a přišli jsme se mu poklonit." Když to uslyšel Herodes, znepokojil se a s ním celý Jeruzalém; svolal proto všechny velekněze a zákoníky lidu a vyptával se jich, kde se má Mesiáš narodit. Oni mu odpověděli: "V judském Betlémě; neboť tak je psáno u proroka: A ty Betléme v zemi judské, zdaleka nejsi nejmenší mezi knížaty judskými, neboť z tebe vyjde vévoda, který bude pastýřem mého lidu, Izraele."
Tedy Herodes tajně povolal mudrce a podrobně se jich vyptal na čas, kdy se hvězda ukázala. Potom je poslal do Betléma a řekl: "Jděte a pátrejte důkladně po tom dítěti; a jakmile je naleznete, oznamte mi, abych se mu i já šel poklonit." Oni krále vyslechli a dali se na cestu. A hle, hvězda, kterou viděli na východě, šla před nimi, až se zastavila nad místem, kde bylo to dítě. Vešli do domu a uviděli dítě s Marií, jeho matkou; padli na zem, klaněli se mu a obětovali mu přinesené dary - zlato, kadidlo a myrhu. Potom, na pokyn ve snu, aby se nevraceli k Herodovi, jinudy odcestovali do své země.
Máme tu tedy první motivy, které najdeme v betlémech - mudrcové, kteří přinášejí narozenému Ježíškovi tři dary, a hvězda na Východě, která je k Ježíškovi dovede.
Mistr Theodorik: Evangelista Lukáš, 1360
Evangelista Lukáš píše v kapitole 2 toto:
Stalo se v oněch dnech, že vyšlo nařízení od císaře Augusta, aby byl po celém světě proveden soupis lidu. Tento první majetkový soupis se konal, když Sýrii spravoval Quirinius. Všichni se šli dát zapsat, každý do svého města. Také Josef se vydal z Galileje, města Nazareta, do Judska, do města Davidova, které se nazývá Betlém, poněvadž byl z domu a rodu Davidova, aby se dal zapsat s Marií, která mu byla zasnoubena a čekala dítě. Když tam byli, naplnily se dny a přišla její hodina. I porodila svého prvorozeného syna, zavinula jej do plenek a položila do jeslí, protože se pro ně nenašlo místo pod střechou.
A v té krajině byli pastýři pod širým nebem a v noci se střídali v hlídkách u svého stáda. Náhle při nich stál anděl Páně a sláva Páně se rozzářila kolem nich. Zmocnila se jich veliká bázeň. Anděl jim řekl: "Nebojte se, hle, zvěstuji vám velikou radost, která bude pro všechen lid. Dnes se vám narodil Spasitel, Kristus Pán, v městě Davidově. Toto vám bude znamením: Naleznete děťátko v plenkách, položené do jeslí." A hned tu bylo s andělem množství nebeských zástupů a takto chválili Boha: "Sláva na výsosti Bohu a na zemi pokoj mezi lidmi; Bůh v nich má zalíbení."
Jakmile andělé od nich odešli do nebe, řekli si pastýři: "Pojďme až do Betléma a podívejme se na to, co se tam stalo, jak nám Pán oznámil." Spěchali tam a nalezli Marii a Josefa i to děťátko položené do jeslí. Když je spatřili, pověděli, co jim bylo řečeno o tom dítěti. Všichni, kdo to slyšeli, užasli nad tím, co pastýři vyprávěli.
V tomto úryvku z evangelia sv. Lukáše máme další motivy uplatněné v betlémech - novorozený Ježíšek je položen do jeslí zjevně ve stáji, protože jiný příbytek Josef s Marií nenašli; anděl zvěstuje pastýřům narození Krista; andělé chválí Hospodina slovy Sláva na výsostech Bohu… (Gloria in excelsis Deo) a pastýři se jdou poklonit Ježíškovi.
Zastavme se tedy u jednotlivých motivů, které se v betlémech objevují.
Město Betlém
Co můžeme říci o městě, kam doputovali Josef s Marií a kde se Ježíš narodil? Betlém (hebrejsky Béth lechem = Dům chleba) leží 7 kilometrů jižně od Jeruzaléma. To, že se v tomto městě narodí Spasitel, předpověděl starozákonní prorok Micheáš. A na jeho proroctví odkazuje ve svém vyprávění o narození Ježíše evangelista sv. Matouš. A sv. Jan odpovídá na námitku těch, kdo pochybují, že by Mesiáš mohl přijít z Galileje: "Neříká Písmo, že Mesiáš vzejde z potomstva Davidova a z Betléma..."
Podobnost biblického Betléma s pohledem na Kladno přes Podprůhon dala vzniknout označení této části města Kladenský (nebo také Hornický) betlém. Tak Kladno také zobrazil malíř Karel Souček, když maloval pozadí pro vyřezávaný betlém do kostela Nanebevzetí Panny Marie. Porovnání vzhledu biblického Betléma s pohledem na staré Kladno přes Podprůhon
Betlém v kladenském kostele s pozadím od Karla Součka
Dodnes se v biblickém Betlémě ukazuje jeskyně, v níž se měl Ježíš narodit. Nad ní byla na rozkaz císařovny sv. Heleny, matky císaře Konstantina, postavena bazilika Narození Páně. V ní je na místě, kde se údajně narodil Ježíš, vsazena do podlahy stříbrná hvězda.
Jméno Betlém bylo posléze přeneseno na scénické zobrazení Kristova narození. Tradičně je spojováno se svatým Františkem z Assisi. Ten po návštěvě Svaté země chtěl v roce 1223 u Greccia ve střední Itálii ozvláštnit vánoční liturgii. Půlnoční mše 24. prosince, při níž přisluhoval, se odbývala pod širým nebem u jeslí, k nimž byl přivázán vůl a osel. Nešlo tedy o betlém v dnešním slova smyslu a už autor první české monografie na toto téma stochovský farář Karel Procházka o mši u Greccia mluví jako o jesličkovém mysteriu, v němž další badatelé vidí základ pozdějších vánočních her. Motiv osla a vola u jeslí přinesl sv. František ze Svaté země a jde o odkaz na Izajášovo proroctví, v němž se píše: "Vůl zná svého hospodáře, osel zná svého pána a mne (tedy předpověděného Mesiáše - Spasitele) nezná Izrael." Giotto di Bondone: Půlnoční mše u Greccia, Assisi, 1290-1295
Prvotní tedy byla úcta k jeslím, k nimž teprve následně přibývaly postavy. První stručnou zprávu o vystavení jeslí na našem území máme z roku 1562 od jezuitů z pražského Klementina. A z našeho regionu je jako nejstarší uváděno vystavení jeslí připomínajících Kristovo narození v kostele v Buštěhradě po roce 1570.
Betlémská hvězda
V Matoušově evangeliu jsme slyšeli, že mudrce vedla na místo narození hvězda. Na výstavách betlémů většinou uvidíte, jak nad betlémskou stájí září ocasatá kometa. Jenže v Evangeliu sv. Matouše se o kometě, která by do Betléma dovedla mudrce, nemluví: "A hle, hvězda, kterou viděli na východě, šla před nimi, až se zastavila nad místem, kde bylo to dítě." Na jejich cestě je tedy vedla hvězda, která se zastavila nad stájí s Ježíškem a její paprsky svítily na tuto stáj. Vojtěch Kubašta: Betlém, 1960
O jaký astronomický jev šlo, se dodnes vedou spory. Jasně zářící betlémskou hvězdou by mohl být výbuch novy či supernovy. Její výskyt je nečekaný, zjeví se na obloze na kratší čas, zpravidla na několik dnů a nejvýše měsíců. Podle jiných badatelů by ale betlémskou hvězdou měla být konjunkce Jupiteru a Saturnu v souhvězdí Ryb, které je znamením Palestiny.
A jak se z hvězdy stala kometa? Na starých vyobrazeních betlémské události nacházíme jen velkou hvězdu. Určitý náznak komety se objevuje až v době gotické, kdy od zářící hvězdy směřuje svazek paprsků k Ježíškovi v jeslích. Guido da Siena (1245-1280): Narození Páně
Skutečnou kometu ale najdeme poprvé až na freskách z roku 1295-1296 v Dolní bazilice v Assisi a z roku 1303-1310 v padovské kapli Scrovegni, které vytvořil slavný italský malíř Giotto di Bondone. Zřejmě ho k tomu inspirovala vzrušující podívaná na noční obloze, když se ke Slunci vrátila kometa, dnes známá jako Halleyova. Tento svůj zážitek zachytil v náčrtníku a posléze ho ztvárnil v padovské kapli. Založil tím novou podobu betlémské hvězdy, která jako kometa s výrazným ohonem zastínila všechny předchozí hvězdy i hvězdičky, zářící nad jesličkami s narozeným Synem Božím.
Giotto di Bondone: Narození Páně, Assisi, 1295-1296
Giotto di Bondone: Narození Páně, kaple Scrovegni v Padově, 1303-1310
Betlém ze Sládečkova vlastivědného muzea v Kladně
Betlém a jesličky
Vedle výrazu betlém se užívá i výraz jesličky, protože - jak jsme si už řekli - běžná součást chléva posloužila jako lůžko pro novorozeně. Oba pojmy vyjadřují jedno - scénu štědrovečerního zázraku. Hlavními postavami této scény je Svatá rodina - Panna Marie s Josefem a ležící Ježíšek. Schéma Svaté rodiny naplňuje magické číslo 3, stejně jako trojice králů. Ti s okázalou nádherou tvoří protipól k nuzné Svaté rodině i k chudým pastýřům. Tím, že se chudí i bohatí sklánějí před jesličkami s narozeným Ježíškem, je vyjádřena myšlenka, že před Bohem si jsou všichni rovni. Ostatně právě pastýřům zvěstoval anděl radostnou novinu o narození Spasitele jako prvním. Je tím vyjádřeno i to, že se Ježíš narodil jako "pastýř lidských duší".
Dary, které jsou přinášeny Ježíškovi, mají také svou symboliku. Mudrcové, z nichž se teprve později právě vzhledem k počtu darů stali Tři králové, přinesli zlato, kadidlo a myrhu. Zlato - označuje královskou důstojnost, moc a bohatství, symbolizuje, že Ježíš je král; kadidlo - bylo symbolem oběti, tedy že Ježíš je Bůh, a myrha symbolizuje, že Ježíš bude trpět, protože myrha byla používána jako balzamovací mast. Z dalších darů: ošatka vajec = zrod nového života, koš jablek = jablko ze stromu poznání, chléb a hrozen vína = eucharistické dary symbolizující Kristovo tělo a krev, ryba = starý symbol Krista (řecké slovo ICHTHYS je zároveň počátečními písmeny řeckých slov Iésus CHristos Theú HYios Sótér = Ježíš Kristus, Syn Boží, Spasitel). Pastýř nesoucí beránka je předobrazem Krista jako dobrého pastýře i toho, že se narodil Beránek Boží, který se obětuje za hříchy světa. Poustevník je symbolem přemýšlení, odříkání se světských radostí, jako jedné z cest do království Božího. Muzikanti personifikují "andělský chór " na zemi. Nositeli křesťanských symbolů jsou i zvířata: ovce je symbolem čistoty, beránek s ovcí a jehnětem - symbol čísla tři představujícího Svatou rodinu, kozel je symbolem poživačnosti.
Stavitelé betlémů respektovali liturgický kalendář. Adventní betlém byl vystavován před Vánocemi a v poloprázdném prostoru před chlévem putoval mezi pastýři sv. Josef s Pannou Marií a hledali nocleh. Vánoční betlém se vystavoval od Vánoc do Tří králů (6. ledna) a ke Svaté rodině v chlévě přicházejí pastýři a darovníci. Ty v Tříkrálovém betlému nahradí pestrý průvod sv. Tří králů. Na Hromnice (2. února) pak vystavování betlémů končilo. Dnes ale liturgické vánoční období končí svátkem Zjevení Páně (Sv. Tří králů), a proto jsou králové umísťováni do betlémů už dříve.
Tradiční rozmísťování postav v betlémech
na střed ve spodní části se vždy umísťovala jeskyně, chlév s jesličkami (někdy je to ruina Davidova hradu);
Betlém u Panny Marie Vítězné v Praze na Malé Straně
nalevo od jesliček stála, nebo klečela Panna Maria;
vpravo od jesliček byl sv. Josef;
až na Štědrý večer se do jesliček položil Ježíšek;
za jesličkami stával oslík a volek;
nad jesličkami se vznášel anděl držící stuhu s nápisem Gloria in excelsis Deo (Sláva Bohu na výsostech);
někdy se nad jesličky umísťovalo i více andělů s hudebními nástroji (tzv. andělská muzika);
vlevo od Svaté rodiny drželi noční hlídku u ovcí pastýři, někteří z nich spali, jiní se dívali na anděla, který jim zvěstoval, že se narodil Spasitel;
vpředu se umístily postavy daráčků (darovníků), z nichž každý přinášel nějaký dar, např. kolíbku, peřinky, chléb, rybu, mléko, pytel mouky (na trakaři), vánočku, husu, slepici, hrozen vína, ovečku, zastřelenou srnu atd. Byli tu i muzikanti, ponocný, v králických betlémech poustevník, v příbramských zase horníci;
součástí scenérie byla i zvířata, kromě ovcí a koz i psi a kozel, lesní i ovocné stromy a někdy i exotické palmy;
Betlém s daráčky (figurky králického typu - sbírka Sládečkova vlastivědného muzea v Kladně)
na Tři krále 6. ledna se scenérie změnila a pastýře nahradili Tři králové s doprovodem. Melichar zastupující Evropu byl zobrazován jako starý muž a vkleče podával Ježíškovi zlato jako symbol vlády nad světem. Baltazar v orientálním šatě s turbanem na hlavě zastupoval Asii a přinášel kadidlo jako důkaz úcty před jeho božstvím. Nejmladší Kašpar tmavé pleti symbolizoval Afriku a přinášel myrhu jako symbol Ježíšova člověčenství a smrti;
Tři králové v betlému z Poniklé (sbírka Sládečkova vlastivědného muzea v Kladně)
Tři krále mohl také doprovázet průvod bohatě oděných dvořanů a pážat s koňmi, velbloudy a slony, kteří také nesli dary;
na Tři krále byl také anděl s nápisem Gloria nad jesličkami nahrazen hvězdou, která třem králům ukazovala cestu do betléma.