Výstava HALDY / ARIZONA

Vernisáž uváděl ředitel muzea Zdeněk Kuchyňka a v úvodu promluvili primátor města Kladna Dan Jiránek, vedoucí odboru životního prostředí kladenského Magistrátu Radovan Víta a jeden z kurátorů výstavy Lukáš Krinke.

Hudební doprovod obstarala skupina Mohelna Tomáše Černého, která kvůli neúměrným finančním požadavkům Ochranného svazu autorského vypustila dvě skladby chráněné autorským zákonem (mj. Kladno, ty černé Kladno) a zahrála pouze tři lidové písně.

Pro Statutární město Kladno výstavu připravili Sládečkovo vlastivědné muzeum, Naučné středisko ekologické výchovy Kladno - Čabárna a Hornický skanzen Mayrau. Finančně byla výstava podpořena Středočeským krajem a Evropským sociálním fondem. Veřejnosti se představují výsledky grantového úkolu Obnova krajiny Kladenska narušené dobýváním, který řešil Ústav pro ekopolitiku v Praze a při němž botanikové, zoologové, geologové, ekologové i sociologové v letech 2003 - 2005 zkoumali 24 hald, které na Kladensku zůstaly po těžbě uhlí. Při tom bylo na haldách nalezeno 41 druhů rostlin, které jsou uvedeny v Červeném seznamu ohrožených druhů rostlin České republiky. Zároveň bylo zjištěno, že tam žije více než sto druhů motýlů a stejně tolik druhů obratlovců, z nichž jsou někteří zvláště chráněni. Na základě tohoto výzkumu se začalo velmi intenzivně jednat o tom, jaký scénář při dalším nakládání s kladenskými haldami zvolit.

Záměry s haldami shrnul botanik našeho muzea Lukáš Krinke takto: "Nejrůznější subjekty mají pochopitelně zájem na tom, aby se všechna území narušená těžbou černého uhlí co nejdříve zrekultivovala. To znamená, že na haldu, na které se už třeba třicet let postupně uchytávají břízky a kde pomaloučku začíná vyrůstat nový les, přijedou buldozery. Mladý porost se kompletně srovná se zemí a vymodeluje se nový reliéf, navržený počítačem Celé se to pak překryje ornicí a osází stromy pěkně do řádků. A také se většinou nevysazují naše domácí dřeviny, ale různé nepůvodní exotické stromy a keře."

Oproti podnikatelům, pro které je rekultivace hald dobrý byznys, mají biologové a ekologové o budoucnosti hald jiné představy. Ředitel Ústavu pro ekopolitiku Tomáš Gremlica k tomu říká: "Myslíme si, že absolutní většina hald nemá nějaký negativní vliv na krajinu Kladenska, naopak se do krajiny postupně začleňuje. A to, že slouží jako stanoviště pro volně žijící zvláště chráněné živočichy a planě rostoucích rostlin, z těchto míst dělá velice cenné lokality v zemědělsky a průmyslově využívané krajině Kladenska. Takže některé malé haldy, jako je například Barré nebo Ludvík - Kateřina, navrhujeme ponechat bez jakýchkoli změn. Jiné, jako jsou třeba haldy dolů Mayrau u Vinařic nebo Theodor u Pcher, by bylo možno osázet vhodnými keři a stromy. Na některých haldách by zase měly být vybudovány trasy pro cykloturisty a pro pěší. Dokonce někde i doporučujeme ponechat tam takzvaně divoký motokros, protože motocykly mírně narušují už zarůstající plochy, takže se objevují lokality vhodné pro rostliny, kterým právě takovýto narušený povrch vyhovuje." Takhle třeba vypadá halda Dolu Tuchlovice.

Jak ale říká staré přísloví: "Lepší je jednou vidět, než třikrát slyšet." Proto se přijďte do 19. listopadu do Zámecké galerie města Kladna podívat na výstavu HALDY / ARIZONA. A abychom Vás trochu navnadili, připojujeme několik fotografií chráněných rostlin a živočichů, na které můžete na haldách narazit.

Tato na první pohled obyčejná tráva je chundelka přetrhovaná, o které se soudilo, že už před půl stoletím vyhynula. Na haldách ale přežila dodnes.

Také tam můžete narazit na vzácného skokana štíhlého

anebo na krajinu doslova jako v Arizoně (opět halda Dolu Tuchlovice).

A pokud si budete chtít dojmy z návštěvy výstavy ještě obohatit, nezapomeňte si koupit katalog, který byl vydán k výstavě HALDY / ARIZONA i k předchozí výstavě Ostrovy z ráje: kladenské haldy jako krajina, příroda a identita v Hornickém skanzenu Mayrau.

Text Zdeněk Kuchyňka, fotografie Jaroslav Vyšín a Lukáš Krinke