Někteří z rudoarmějců na Kladensku nenechali jen své předměty, ale ztratili zde i své životy. Irena Veverková dohledala v roce 1989 v kladenském okrese 32 míst, kde se nalézaly hroby celkem 120 vojáků Rudé armády. Ti zemřeli na Kladensku buď při tzv. pochodech smrti v únoru a březnu roku 1945, anebo v posledních hodinách války či v prvních týdnech a měsících míru. Jeden z rudoarmějců byl přechodně pochován i na náměstí Svobody v Kladně, jak dokazuje článek z časopisu Kladenský týden z 27. února 1946, či vzpomínka kladenského kronikáře Jaroslava Vykouka st. v knize Hnědý mrak nad Kladnem. Dle kladenské kroniky se jednalo o kapitána lékařské služby A. Podolskijeva, který podlehl zraněním utrpěným při autonehodě.
Centrální hrob pro zemřelé rudoarmějce z Kladna byl vybudován na kladenském hřbitově. Sem byli svezeny pozůstatky z jednotlivých hrobů. Pohřben zde je gardový poručík Ivan Sergejevič Poljakov (1916 - 17. května 1945), gardový vojín Alexandr Semjonovič Kajdorodov /Kejderedev (1913 - 17. května 1945), vojín Grigorij Pavlovič Machaeov/Michaljov (†7. června 1945), Romanov Nočin/Nečin (1910 - 14. června 1945), Pavel Antonivič Ivančenko/Ivačenko (nar. 1916), Grigorij Kodratovič Barabaš (1903 - 20. července 1945), Petr Vasiljevič Exitov/Entov (1914 - 20. července 1945), Boris Nikolajevič Jegorov/Jegerov (1914 - 5. října 1945), Josef Aronovič Podolskij a 8 jménem neznámých vojáků Rudé armády. Dalších 6 rudoarmějců je pohřbeno na hřbitově ve Vrapicích. Foto Karel Drvola.
Příslušníci Lidových milicí drží čestnou stráž u hrobu rudoarmějců na kladenském hřbitově dne 4. listopadu 1977 během výročí oslav Velké říjnové socialistické revoluce (VŘSR). Hroby padlých vojáků Rudé armády byly v letech 1948-1989 ústředními místy pro demonstraci přináležitosti ČSSR k sovětskému bloku a k myšlence komunistické diktatury. Foto SVMK.
Pohřeb gardového staršiny Vladimíra Tichonoviče Lakyševa v Lánech dne 9. června 1945. Lakyšev zemřel v čp. 10 o den dříve následkem nemoci a pohřeb byl vykonán dle pravoslavného ritu a ruských zvyklosti. Napřed bylo neseno víko rakve, pak následovalo sovětské nákladní auto ZIS-5 s otevřenou rakví zemřelého a naposled pozůstalí. Foto archiv obecního úřadu Lány, info dle Kroniky obce Lány (II. díl 1940-1957, s. 83).
Další pomníky rudoarmějcům jsou dodnes rozesety po hřbitovech a obcích Kladenska. Starší seržant Andrej Uljanovič Prochorov (1926 - 22. července 1945) má v Kamenných Žehrovicích dokonce jak pomník na místě, kde byl rozdrcen po pádu z tanku ("Na hájích", dnešní Kladenská ulice), tak i hrob na místním hřbitově. Foto Karel Drvola.
Pečlivý místní kronikář Alois Franc (1922-1995) v roce 1985 zaznamenal, že na pomnících je chyba. Teprve osmnáctiletý "Andrejka" se totiž narodil na řece Donu v Nižněčinském okrese a až poslední válečná adresa rodiny Prochorovových byla ve Stalingradu. Otec, starší bratr i sestra odsud odešli na frontu. Když starší bratr zahynul a otec se stal nezvěstným, přihlásil se 16ti letý Andrej Uljanovič v roce 1943 také do Rudé armády… Snad válku přežila alespoň jeho matka a sestra, nevíme. Foto Karel Drvola.
Až z jižního Uralu z Čeljabinské oblasti z města Čeberkul doputoval do Malého Přítočna řadový vojín Vladimír Archipovič Guselnikov (1923 - 21. května 1945). Zde zemřel a nyní je pohřben na pozapomenutém hřbitůvku v bezprostřední blízkosti moderní rychlostní komunikace D6. U jeho pomníku ale jakoby se zastavil čas… Foto Karel Drvola.
Naopak nově je nyní upraven hrob vojína Anatolije Vasiljeviče Osipova (1925 - 18. května 1945, resp. na náhrobku data 1926 - 20. května 1945) na klidném hřbitově u obce Hradečno. Osipovova fotografie je již v současnosti, bohužel, neznatelná. K Osipovovi lze uvést, že se narodil až ve městě Bijsk na jihozápadní Sibiři nedaleko pohoří Altaj a řeky Ob. Foto Karel Drvola.
O některých pochovaných rudoarmějcích toho lze říci ještě daleko méně a i okolnosti jejich úmrtí a pohřbení jsou nejasné. Např. se jedná o hrob na hřbitově v Buštěhradě nesoucí nápis "Neznámému sovětskému hrdinovi, který padl za osvobození naší vlasti v květnových dnech 1945". Jím se před několika lety zabýval místní kronikář Jaroslav Pergl a podařilo se mu z pracovního výkazu hrobníka zjistit, že "26. 5. 1945 Na Vořešíně v panské pšenici nalezen byl vojín ruský zastřelen a pohřben zde". Rudoarmějec měl dvě střelné rány v hlavě a objeven byl až po několika dnech od úmrtí u silnice. Koncem května 1945 disponoval střelnou zbraní prakticky kdokoliv, ovšem způsob smrti ukazuje nejspíše na popravu od příslušníků vlastních jednotek za nějaký blíže nespecifikovaný trestný čin či hrubé porušení kázně. Takovéto exemplární tresty nebyly ojedinělé. Až dodatečně byl buštěhradskému rudoarmějci na místním hřbitově postaven pomník (zřejmě proto, aby i Buštěhrad měl pietní místo pro oslavy), přičemž není jisté, zda na místě původního hrobu.
Opět jinou podobu má pomník v obci Poteplí u Malých Kyšic. V květnu 1945 zde v údolí Kačáku zemřeli rudoarmějci D. I. Livkovič z Černichovské oblasti na severu Ukrajiny a jistý Michailov z Leningradu. Dle jedné z verzí byli sověti zastřeleni při bojích s Němci. Dle druhé, méně hrdinské, měl jeden z vojáků zemřít při nehodě, když vezl autem uhlí z kopce, druhý pak při čištění pušky. Od plevele a náletových dřevin pomník důstojně očistili v září roku 2016 členové Českého svazu bojovníků za svobodu Kladno, resp. nynějšího Spolku pro zachování odkazu českého odboje. Další hroby je možno vyhledat v Centrální evidenci válečných hrobů či na internetových stránkách vets.cz Spolku pro vojenská pietní místa. Foto Karel Drvola.
Centrální pomník na počest Rudé armádě byl v Kladně postaven na nynějším náměstí Edvarda Beneše (tehdy Švermovo náměstí) v roce 1949. Jednalo se o 2,80 m vysokou sochu rudoarmějce držícího v pravé ruce samopal a v levé kytici šeříků od akademického sochaře Jana Kavana (1905-1986). Pomník byl slavnostně odhalen dne 6. listopadu 1949 za účasti ministra vnitra Václava Noska a zástupců sovětského velvyslanectví i generality. Foto SVMK.
Socha poté sloužila jako místo pravidelného utužování československo-sovětského přátelství, jak vidíme např. na fotografii z roku 1955. Foto SVMK.
Ale také jako místo protestů proti sovětské okupaci v srpnu roku 1968. Foto SVMK.
Po roce 1989 byla socha rudoarmějce z kladenského veřejného prostoru na čas odstraněna, ale po krátké době byla opět nainstalována v parčíku v ulici Milady Horákové v Kročehlavech. Kladenského rudoarmějce tak zatím nepotkal ani osud jeho kolegy z Komenského náměstí v Novém Strašecí, kterému kdosi v dubnu roku 2019 urazil kladivem hlavu, ani osud v dubnu letošního roku z politických důvodů odstraněné sochy maršála Koněva v Praze-Bubenči. Kladenský rudoarmějec dál shlíží ze svého nového "působiště" a kolemjdoucím připomíná krvavé události, které se na našem území udály v roce 1945. Protože připomínání je důležité, abychom nakonec nezapomněli, kdo utrpěl největší lidské a hmotné ztráty a kdo měl vedle vojsk amerických, rumunských, polských a československých největší podíl na osvobození Československa z nacistického područí. Hrdinství a oběti prostých vojáků při osvobozování Československa nelze marginalizovat kvůli velmocenským plánům a činům těch, kdo je do války mnohé nedobrovolně poslali. Foto Karel Drvola.