I po uplynulých 75 letech se po rudoarmějcích zachovaly některé zapomenuté předměty, např. tyto gardové odznaky s nápisem Gvardija. Označení bylo udělováno jednotkám Rudé armády, které se obzvláště vyznamenaly v boji a byly považovány za elitní. V květnu 1942 došlo k schválení rozkazu, aby příslušníci gardových jednotek nosili gardové odznaky. Zároveň se k vojenské hodnosti konkrétního vojáka přidával přídomek gardový (gardový seržant, gardový kapitán atd.). Foto archiv Arsenbronze.Eu.
Z Kladenska pochází taktéž tyto čepicové odznaky vojáků Rudé armády. Dolní dvě jsou klasické v zeleném bojovém provedení. Vojáci si čepicové hvězdy jakož i třeba rozlišovací znaky vyráběli taktéž svépomocí. Foto archiv Arsenbronze.Eu.
Různá provedení rozlišovacího znaku druhů vojsk z výložek, v tomto případě tankistů. Předlohou pro znak byl sovětský tank BT-5. Foto archiv Arsenbronze.Eu.
Různé druhy a velikosti knoflíků z uniforem vojáků Rudé armády. Foto archiv Arsenbronze.Eu.
Odznak člena komsomolu (Všesvazový leninský komunistický svaz mládeže - Vsesojuznyj leninskij komunističeskij sojuz moloďoži). Zobrazený typ s nápisem VLKSM byl navržen a schválen v lednu 1945. Povinností komsomolce bylo odznáček zakoupit, takže když Rudá armáda dorazila do Čech, každý člen jej již vlastnil. Foto archiv Arsenbronze.Eu.
Kterýsi rudoarmějec se z ruin města Stalingradu probojoval až do Rozdělova u Kladna. Víme to podle zde ztracené mosazné medaile Za obranu Stalingradu (Za oboronu Stalingrada). Medaile byla zřízena dne 22. prosince 1942 a byla udělena přibližně 760 000 vojákům, kteří se zúčastnili obrany města Stalingradu v období od 12. července do 19. listopadu 1942, tedy do dne, kdy byl zahájen sovětský protiútok. Foto archiv Arsenbronze.Eu.
Vyznamenání sovětského ostrostřelce, který doputoval až na Kladensko. Jedná se o odznak Za vynikající střelbu (Za otličnuju strělbu), nižší úroveň odznaku Sniper. Odznak byl v letech 1938-1941 vyroben v "pouhých" 291 115 kusech. V souvislosti s vypuknutím války mezi Německem a SSSR byla výroba přerušena a již nebyla obnovena. Foto archiv Arsenbronze.Eu.
Známka rudoarmějce z německého zajateckého tábora. Během postupu na západ Rudá armáda osvobozovala i své zajaté vojáky. Tedy ty, kteří se toho dokázali v otřesných podmínkách německých zajateckých táborů dožít. Jeden z největších zajateckých táborů IV. B se do konce dubna 1945 nacházel u Mühlbergu u Drážďan. Řada zdejších zajatců, pokud toho byli schopni, doplnila řady Rudé armády a podílela se s nimi na osvobozování Čech a na Pražské operaci. Zajateckou známku ale museli mít neustále u sebe, aby bylo možno prověřit, za jakých okolností upadli do zajetí. Foto archiv Arsenbronze.Eu.
Porovnáním s údaji v ruských archivech se dát při troše štěstí dohledat dle čísla zajatecké známky její vlastník. V tomto případě (č. 158 965) se jednalo o pěšáka tatarské národnosti Samata Išmuratova (nar. 14. 12. 1921) z vesnice Išejevo v ufské oblasti. Tento v civilním životě řidič byl zajat již 22. září 1941 při obraně městečka Oršiza na Ukrajině v Poltavské oblasti. Po svém osvobození z "lágru" IV. B u Mühlbergu očividně doputoval s 4. gardovou tankovou armádou až na Kladensko, kde se svého "přitěžujícího" dokladu o zajetí jednoduše zbavil. Foto archiv Arsenbronze.EU/obd-memorial.ru.