Slibný prvorepublikový vývoj Československa byl násilně ukončen v letech 1938 - 1939. Na vojenské ohrožení nacistickým Německem a jeho satelity zareagovala československá vláda dne 23. září 1938 všeobecnou mobilizací. Naše armáda, dlouhodobě se připravující na střet, nedostala ovšem šanci vzdorovat útoku silnějšího protivníka. O týden později byl přijat potupný Mnichovský diktát nařizující odstoupení pohraničních území včetně pevnostních linií. Znamenalo to konec existence samostatného státu i československé demokracie.
Město Kladno nemělo po dlouhá léta vlastní vojenská kasárna, přestože již od počátku ČSR mělo stálou vojenskou posádku. Komplex kasáren vystavěla v letech 1928 - 1929 v prostoru tzv. Letné mezi Kladnem a Rozdělovem kladenská stavební firma stavitele Emila Hraběte. Budovy byly po kolaudaci předány v září 1929 k užívání vojsku. Až do roku 1939 (a následně ještě v letech 1945 - 1951) nesly čestný název Masarykova kasárna. Foto SVMK.
Kladenská vojenská posádka v mírové době čítala jeden prapor. Od září 1929 do září 1931 to byl II. prapor pěšího pluku 9, od září 1931 do října 1933 III. prapor pěšího pluku 38, od října 1933 do září 1935 III. oddíl dělostřeleckého pluku 154 a od září 1935 do února 1938 II. prapor pěšího pluku 38, jehož velitelství se nacházelo v Berouně. Na fotografii z roku 1933 je zachycena kladenská kulometná rota pěšího pluku 38. Hledíme do tváří budoucích obránců republiky, z nichž se celá řada následně dala do služeb protinacistického odboje, jako např. budoucí revoluční vojenský velitel Kladna v květnu 1945 poručík Gustav Kugler (v Kladně sloužil v letech 1935 - 1937). Foto archiv Radana Láška.
Jednu z hlavních opor první republiky tvořila Československá obec legionářská (ČsOL), skládající se z vojáků prvního československého zahraničního odboje. Prvním předsedou kladenské jednoty ČsOL byl v červnu roku 1921 zvolen kročehlavský lékař MUDr. Zdeněk Foustka (1873 - 1948). Její existence byla až do roku 1948 úzce propojena s jeho jménem, neboť Foustka byl navíc i dlouholetým místopředsedou pražského ústředí ČsOL a osobním přítelem T. G. Masaryka (člen jeho lékařského konzília), stýkajícím se se špičkami tehdejšího politického a kulturního života. Na fotografii kladenská jednota ČsOL pochoduje během jedné z četných slavností centrem města. Foto SVMK.
Vojenské přehlídky dne 3. září 1933 se v Kladně zúčastnil budoucí brigádní generál (během mobilizace v roce 1938 náčelník štábu Hlavního velitelství armády) Bohuslav Fiala (1890 - 1964, druhý zleva), v té době velitel pěšího pluku 38 v Berouně. Foto archiv Radana Láška.
Vojenské přehlídky a cvičení byly ve 30. letech čím dál častější, úměrně faktu, jak stoupalo ohrožení Československa. Pohled z kladenské radnice na slavnostní přehlídku kladenské posádky konanou dne 3. září 1933. Foto archiv Radana Láška.
Agresivitu nastupujících fašistických a nacistických režimů v Evropě názorně demonstroval puč ve Španělsku proti demokraticky zvolené vládě Lidové fronty v červenci 1936. Sympatie jejímu boji vyslovovala většina světových demokratických sil, stejně jako tato výzva "Přistupte za členy Společnosti přátel demokratického Španělska v Kladně," které byla promítána před filmovými týdeníky v kinech. Sídlo měla přímo na kladenské radnici. Oficiálně nelegálním náborem dobrovolníků, odcházejícím bojovat proti fašismu přímo do Španělska, se zabývala hlavně KSČ. Na straně republikánů bojovala celá řada Kladeňáků, jedním z prvních padlých se stal lakýrník Antonín Kymlička (1907 - 1937), který zahynul v únoru roku 1937 během bojů na řece Jaramě. Foto SVMK
Československo svádělo od poloviny 30. let boj se sousedním nacistickým Německem a jím zfanatizovanou německou menšinou v pohraničí. Rok 1938 byl plný nejen smrtelného nebezpečí, ale i pevného odhodlání bránit demokratickou republiku. Zveřejněný dokument, hovořící jménem všech horníků dolu Max v Libušíně, zaslaný předsedovi vlády Milanu Hodžovi (1878 - 1944), je toho důkazem. Reprofoto SVMK.
V čele města Kladna stáli v roce 1938 starostové Karel Kindl (1881 - 1945) a František Pavel (1869 - 1939). Kindl ze zdravotních důvodů rezignoval v únoru 1938 (úřad zastával od roku 1919, v letech 1924 - 1933 byl navíc i místopředsedou Čs. sociálně demokratické strany dělnické), novým starostou byl v dubnu zvolen František Pavel. Oba byli sociální demokraté, kteří se během první republiky velice významně zasadili o rozvoj Kladna. Oba zahynuli rukou německých nacistů. František Pavel v červnu 1939 ve vězení na brněnském Špilberku, Karel Kindl v únoru 1945 v koncentračním táboře Dachau. 2x Foto SVMK
Poprvé společně v Kladně projevili vůli k obraně vlasti představitelé všech politických směrů na shromáždění pořádaném Městským osvětovým sborem dne 20. března 1938 v počtu asi 12 000 osob. O obraně demokracie a republiky zde promluvil z okna radnice např. poslanec KSČ za kladenský kraj Jan Šverma (1901 - 1944), který zahynul během Slovenského národního povstání. Zástupy protestujících se v kladenských ulicích objevily i večer dne 21. září 1938 ihned po rozhlasové zprávě o přijetí britsko - francouzských podmínek o odstoupení pohraničí. Následujícího dne demonstrace vyvrcholily. I když zaměstnanci kladenských hutí, nepostradatelných pro obranu státu, zůstali v práci, přece kladenské náměstí zaplnilo 19 000 rozlícených občanů a horníků. Foto SVMK.
Vůle občanů bránit republiku byla mnohokrát demonstrována desetitisícovými zástupy i v Kladně. Na radnici byl umístěn slogan "Svorni, republiku uchráníme," nad demonstrujícími vlála propojená francouzsko - československo - sovětská vlajka, symbol v roce 1935 uzavřených spojeneckých smluv. Foto SVMK.
Dne 23. září 1938 prohlásila nová Syrového vláda Hitlerovy požadavky za nepřijatelné a byla vyhlášena všeobecná mobilizace. Její průběh byl i na Kladensku manifestací odhodlání. Do předpolí Prahy postoupily pražské pěší pluky 5 a 28. Přímo na Kladensko se přesunulo stanoviště 18. divize (pěší pluky 55, 78, 88, dělostřelecký pluk 18 a další jednotky), jejíž velitel brigádní generál Miloslav Fassati (1887 - 1962) se zkušenostmi z ruských legií měl stanoviště v Buštěhradu. Přímo v Kladně pak vzniklo doplňovací velitelství chomutovského pěšího pluku 46. Množství mobilizovaných mužů nalezlo první ubytování na sokolském sletišti, v sálech hostinců i v učebnách škol. Kolem kladenských průmyslových závodů byla rozmisťována protiletadlová děla, obyvatelstvo bylo od roku 1935 školeno v civilní protiletecké obraně a na polním letišti vybudovaném jižně od obce Cvrčovice byly dislokovány polní letky 43 a 50 vyzbrojené stíhacími Aviemi B - 534. Nacházelo se zde i velitelství leteckého pluku 4. Obranu kladenského a slánského nebe tak měl na starosti plukovník Josef Berounský (1895 - 1942), slánský rodák, který ve Francii, Anglii i v SSSR patřil k organizátorům čs. exilového vojenského letectva, a podplukovník Alexander Hess (1898 - 1981), rodák z Královy Hutě u Berouna, velitel 310. čs. stíhací peruti RAF v době bitvy o Británii. Úspěšně provedená mobilizace měla mj. silný dopad i na sebevědomí německé menšiny (úřední zápis hovoří o tom, že "nebylo na Kladně v mobilisaci a bezprostředně po ní slyšet německých hovorů").
Československá vojenská strategie ve 30. letech vsadila na obrannou taktiku a v pohraničí i ve vnitrozemí byly rozestavěny linie těžkého a lehkého opevnění. Vnější obranu Prahy měla hájit tzv. Pražská čára, skládající se v říjnu 1938 z celkem 836 pevnůstek obkružujících Prahu od Mělníka až po okolí Slap. Po provedení mobilizace spadal prostor od Smečna až k Nižboru do obranného úseku záložního pluku pro zajištění lehkého opevnění (ZLO) č. 204. Velitel pluku sídlil v Unhošti, prapory měly svá velitelství v Chyňavě, Velké Dobré a v Libušíně. Jedna z čet 501. oddílu dělostřelectva zajišťovala přímo protitankovou obranu postavení Doksy - Družec. Dodnes symbolizuje tehdejší odhodlání k obraně několik dochovaných objektů Pražské čáry, z nichž zcela atypickou pevnůstku A4/51/A-200 zvláštní, nacházející se přímo pod tělesem silnice Bratronice - Dolní Bezděkov, od roku 2012 spravuje SVMK. Foto Jaroslav Vyšín.
Po přijetí Mnichovské dohody tzv. druhá republika musela řešit ve vnitropolitickém životě mj. problémy s uprchlíky z okupovaného pohraničí. Jednalo se jak o české rodiny, tak i o německé antifašisty. Na Kladensku bydleli převážně v sálech hostinců. Počátkem prosince 1938 jich na Kladensku bylo více než 2 000, v lednu 1939 bylo nutno nouzově vyvařovat jen v Kladně pro asi 600 osob. Průmyslové město Kladno v okleštěné republice získalo ještě více na významu, takže se zdejší situací zaobíral dne 9. prosince 1938 při návštěvě kladenských uprchlických středisek přímo ministerský předseda Rudolf Beran (1887 - 1954) a ministr sociální péče Vladislav Klumpar (1893 - 1979). Postupně byli uprchlíci zaměstnáni ve zdejším průmyslu, zemědělství či ve vzniklých "pracovních táborech". Foto SVMK.
Neodvratná likvidace zbytku českomoravského území druhé republiky nastala 15. března 1939 německou okupací. Kladenský okresní hejtman Jan Faltis, který zdejší úřad převzal v srpnu 1937 po JUDr. Jaroslavu Šilhanovi, na ní byl nucen reagovat touto ponižující vyhláškou. Foto SOA Praha, SOkA Kladno
Dosud nepublikovaná fotografie z příchodu německých vojsk do Kladna v rámci operace Březnový vítr ("Märzwirbel"). Přímo do města, stojícího poněkud stranou hlavních silničních tahů od hranic na Prahu, přijela motorizovaná kolona německého Wehrmachtu až po poledni 17. března 1939. Kladenští občané tak mezitím hlavně sledovali proudy německých letadel mířících obsadit pražská letiště. O tom, že na likvidaci zbytku Česko - Slovenska měly významný podíl také nacistické bezpečnostní a represivní složky, se Kladno přesvědčilo ještě téhož dne 17. března. Před 19. hodinou vjel na náměstí před radnici další motorizovaný oddíl ochranné policie ("Schutzpolizei"), podle dopravních značek ze saských Drážďan. Třetí přesun do Kladna uskutečnily jednotky německé branné moci 21. března 1939. Dopoledne přišli v mrazivém dni směrem od Buštěhradu dělostřelci a po obědě pěchota s plukovní hudbou. Jak vidíme, nešlo o žádné elitní formace německé bleskové války ("Blitzkrieg"), ale o pěší jednotky doprovázené koňmi s povozy. Foto SOA Praha, SOkA Kladno.
Německá okupace v březnu roku 1939 započala nejtemnější období novodobých českých dějin, kdy celému národu hrozila postupná germanizace a vyhlazení. "Tvrdou ruku" nového německého "pořádku" na sobě velice brzy pocítili i Kladeňáci. Na fotografii z druhé poloviny března 1939 zdraví v Poldině huti dav kladenských Němců na oslavném shromáždění zdviženými pravicemi. Nad tribunou s portrétem Adolfa Hitlera se mezi výzdobou z hákových křížů skví nápis Aus Knechtschaft gefreit! Wir danken unserem führer (Osvobozeni z poroby! Děkujeme našemu vůdci!). Foto SVMK.