*Nový rok a Tři králové *

První lednový den byl v duchu pořekadla "jak na Nový rok, tak po celý rok" opředen řadou pověr, podle nichž se usuzovalo, co koho v novém roce čeká. Bylo proto nutné zachovávat opatrnost v jednání - například se vyvarovat hádek, nebo špatné nálady. Běda, když se v domácnosti rozbil na Nový rok hrnec, pak byl celý rok "rozkřapaný". Kdo se na Nový rok umyl mlékem, měl být celý rok hezký. Důležité také bylo, kdo v tento den přišel jako první do domu. Dítě nebo dívka přinášely štěstí, stará žena naopak smůlu. Podle jiných zvyklostí mělo štěstí přinášet, když do stavení přišel jako první muž. Kdo chtěl mít v novém roce dost peněz, měl je mít prvního ledna při sobě, nebo si jejich dostatek pojistit jedením vařené čočky. Někde se k obědu podával vařený prasečí rypáček, protože malé prasátko je symbolem štěstí. Naopak se na Nový rok nesměla jíst drůbež a nic opeřeného, protože by "uletělo" štěstí. Hojnou úrodu ovoce mělo zase zajistit ovázání stromů slaměnými povřísly o novoroční noci. Také se nemělo ten den nic ze stavení vynášet, protože pak by to v nadcházejícím roce určitě chybělo. Na Nový rok se také v některých rodinách krájela vánočka, v níž bylo zapečeno jedno zrnko hrachu. Kdo na ně ve svém kousku vánočky přišel, tomu mělo štěstí po celý rok přát.

Gendrově vyvážené novoroční pohlednice z roku 1935.

Novoroční pohlednice vydali i naši legionáři v Rusku (1919).


Tři králové - 6. ledna

Svátek Zjevení Páně byl původně svátkem Kristova narození a jako takový se slaví v řecké a pravoslavné církvi dosud. Na Západě je tento den slaven jako zjevení Vykupitele s příchodem mudrců, jak je zaznamenal evangelista Matouš, jehož evangelium se na tento svátek v kostelech čte. Teprve dodatečně byla těmto mudrcům přiřčena jména Kašpar, Melichar a Baltazar (latinsky Caspar, Melchior, Balthasar), která se v latinských iniciálách C+M+B s příslušným letopočtem psala svěcenou křídou nad dveře do obydlí, a svátek se začal obecně nazývat svátkem sv. Tří králů. V jeho předvečer se v kostelích světila křída a voda, kterou si pak věřící odnášeli domů a kropívali jí nejenom své příbytky, ale i zahrady a pole. Ke Třem králů také patřilo "chození s hvězdou". Chlapci v papírových ornátech na způsob kněžských kasulí s korunami z tvrdého papíru na hlavách, z nichž jeden měl začerněnou tvář, po příchodu do domu zazpívali:

My tři králi my jdeme k vám,
štěstí zdraví vinšujem vám,
štěstí zdraví dlouhá léta.
My jsme k vám přišli z daleka,
z daleka je cesta naše,
do Betlema mysl naše.
Do Betlema pospícháme,
ještě málo darů máme.
Co ty černý v zadu, vystrkuješ na nás bradu?
Já to nejsem příčina, že je má tvář opálená.
Slunce, drahé kamení, od Krista Pána narození.

Vedle tradičního pojetí Tří králů putujících za hvězdou do Betléma na pohlednici J. Weniga se téma nabídlo jako námět pro dobovou satiru (1909).

A na jiné pohlednici se ze Tří králů staly Tři královny (1920).

Tříkrálový průvod na náměstí v Kladně 6. ledna 2019. Foto Z. Kuchyňka.

ZPĚT