Boží hod vánoční - 25. prosince Boží hod vánoční je hlavním svátkem ve vánoční době, protože si jím křesťané připomínají narození Ježíše Krista v betlémském chlévě. Název tohoto svátku pochází z dávných dob, protože v tento den křesťané přicházeli ke stolu Páně, tedy k přijímání, a poté zasedali ke společné hostině nazývané "hody lásky". Tady je třeba připomenout, že Boží hody jsou v církevním roce tři, další je na Velikonoce a o Svatodušních svátcích. Výjimečnost tohoto svátku spočívá i v tom, že kněží v ten den mohou sloužit tři mše. Tou první je půlnoční, kterou ale dnes běžně počítáme ke Štědrému dnu. Doklad o hlavním vánočním svátku na pohlednicích z let 1920 a 1923.
Sv. Štěpán - 26. prosince Druhý svátek vánoční je časem koledy, k níž patří známá říkanka: "Koleda, koleda Štěpáně, co to neseš ve džbáně, nesu, nesu koledu, upad jsem s ní na ledu, psi se na mě sběhli, koledu mi snědli." Název koleda zahrnuje jak obchůzku, tak i dárky, které se při ní nadělovaly, a také písničky a říkadla, které koledníci pronášeli. V textech koled zaznívá víra v magickou moc slova, které může přinášet dobro: "Dej Bůh štěstí tomu domu, my zpíváme Pánu Bohu, malému děťátku, Kristu Jezulátku." nebo "Štěstí zdraví, pokoj svatý, vinšujeme vám. Nejprv panu hospodáři, potom i dítkám." Ilustrace svatoštěpánské koledy na pohlednicích z let 1915 a 1924.
Silvestr - 31. prosince Papež sv. Silvestr I . († 31. 12. 335) podle legend pokřtil císaře Konstantina Velikého, s jehož vládou začal pro křesťany "nový věk". A Konstantin mu z vděčnosti za zázračné uzdravení daroval město Řím a celý Západ.
Poslední den v roce býval v domácnostech ve znamení velkého úklidu. Pálilo se při něm všechno nepotřebné, aby se haraburdí nepřenášelo do nového roku. Lidé se v tento den také pečlivě omývali, aby šli do nového roku čistí, a také proto, že toto silvestrovské umývání mělo přinášet štěstí a zdraví pro celý budoucí rok. Na Velvarsku se říkalo, že kdo jde na Silvestra o půlnoci na most, uvidí, jak se pere starý rok s novým. Večer bývala společná večeře, při níž se podávala stejná jídla jako na Štědrý den. Potom se rozsvítily svíčky na vánočním stromečku a v nábožném rozjímání se očekával příchod Nového roku. Někde se chodívalo do kostela poděkovat za vše dobré v roce uplynulém a vyžádat si milost a požehnání do roku příštího.
Tyto staré zvyky ale postupně překrylo bujaré veselí ať už doma, nebo ve společnosti na silvestrovské zábavě, kterou pořádávaly i různé spolky (sokolové, hasiči, divadelní ochotníci). K ní patřily symboly kominíka, prasátka, podkovy, čtyřlístku, tedy to, co podle lidových pověr přináší štěstí. To vše se také objevuje na pohlednicích zasílaných s přáními k Novému roku.
L. Novák: Sylvestrovský pozdrav (nedatováno). Loučení s odcházejícím rokem na pohlednici z roku 1903. Symboly štěstí - kominíček, prasátko a podkova na pohlednicích posílaných k Novému roku (1906, 1902). Symbolem štěstí byla i muchomůrka (1902).
Moderní doba přidala k bujarým oslavám ještě rachejtle a petardy, vyráběné kdysi podomácku a dnes nabízené v bohatém výběru na vánočních trzích i ve specializovaných obchodech. Bohaté ohňostroje tak vítaly v Kladně i ve Slaném příchod roku 2000, o němž mnozí věřili, že s ním přichází nejenom nový rok, ale i nové století a tisíciletí, která ale přišla až o rok později.