Díky iniciativě kladenského arciděkana P. Jiřího Neliby a Karla Neumanna z Komise rady města Kladna pro životní prostředí bylo letos v létě restaurováno kamenné sanktuarium z původního kostela Nanebevzetí Panny Marie v Kladně. Restaurování financovalo Statutární město Kladno.
Sanktuarium bude slavnostně odhaleno primátorem města Kladna Danem Jiránkem a arciděkanem P. Jiřím Nelibou v neděli 16. září v 11.15 hod. v rámci letošních Dnů evropského dědictví. O historických souvislostech umístění sanktuaria do zámecké zahrady promluví Zdeněk Kuchyňka ze Sládečkova vlastivědného muzea v Kladně.
Původní kostel Nanebevzetí Panny Marie, který je poprvé připomínán v polovině 14. století, byl podobně jako jiné stavby v období baroka doplněn o další uměleckou výzdobu. Kamenné sanktuarium, tedy místo, kam se ukládaly proměněné hostie, pochází z roku 1671, kdy byl farářem Tomáš Sobolovský (1662 - 1676), tedy z doby krátce po smrti posledního mužského potomka rodu Žďárských ze Žďáru Františka Adama Eusebia (†1670) .
Bouřlivý růst počtu obyvatel Kladna po polovině 19. století, vyvolaný hornickými i hutními aktivitami ve městě, vyžadoval i existenci většího kostela. V roce 1897 proto byl původní kostel zbourán a na jeho místě postavena mnohonásobně větší novorománská bazilika podle projektu architekta Ludvíka Láblera. Vzhledem k existující zástavbě na náměstí musel být nový kostel orientován ve směru sever - jih. Při bourání původního kostela dostal městský stavební úřad do opatrování náhrobky a další církevní památky (obrazy, sochy). K nim patřilo i kamenné sanktuarium. Dochované náhrobky příslušníků rodu Kladenských z Kladna a Žďárských ze Žďáru byly - s výjimkou figurálního náhrobku Jiřího Žďárského ze Žďáru a náhrobku jeho manželky Ludmily rozené z Martinic - zazděny do východní arkády zámku. Sanktuarium bylo umístěno v zámecké zahradě, kde kvůli nepříznivým povětrnostním podmínkám chátralo. Jeho nynější záchrana je jedním z úspěchů památkové péče na Kladensku. Foto Jaroslav Vyšín