Půjdem spolu do Betléma...

Výstava betlémů ve Sládečkově vlastivědném muzeu v Kladně

27. listopadu 2009 až 10. ledna 2010

SOUTĚŽ PRO MŠ A ZŠ o nejkrásnější betlém

Výstava představila různé typy betlémů, tak jak se během jejich dlouhé historie u nás vyvinuly. Jejich nejstarší vrstvu - chrámové betlémy - reprezentoval betlém ze zaniklé zámecké kaple Nejsvětější Trojice v Kolči. Betlém vytvořila řezbářská dílna Františka Vratislava Buka z Prahy, která stejný betlém, z nějž se však dochovala pouze stavba, dodala i do kostela v Kmetiněvsi.

Vyřezávané dřevěné betlémy z domácností představovaly na naší výstavě betlém z Poniklé v Podkrkonoší a skříňkový betlém z Podkrušnohoří. V prvním z nich byly k vidění figurky králického typu, nejspíše z počátku 20. století. Kostra betléma i skály z borové kůry jsou dílem někdejšího majitele. Za zmínku stojí, že kůře byl dodán třpyt posypáním práškem z galenitu (leštěnec olověný - PbS). Betlém byl instalován nad postel tak, jak byly tyto betlémy v malých světnicích umísťovány, aby nezabraly příliš mnoho místa pro jiné činnosti.

Skříňkový betlém z Podkrušnohoří zřejmě reprezentoval typ tzv. Kynšperského betlému s malými, ale precizně řezanými figurkami, které nebyly obarveny. Muzeu ho v roce 2009 daroval Vladimír Chaloupka. Příkladem současného betléma bylo dílo Jana Franty, v němž betlémskou stáj nahradila Floriánská kaple v Kladně, oživená figurkami z papírmaše z 50. let 20. století.

Levnou variantou betlémů byly od 19. století betlémy tištěné, jejich výhodou bylo i to, že po rozebrání bylo vše mnohem skladnější. Z litograficky tištěných betlémů jste na výstavě mohli vidět Pražské jesličky Josefa Weniga z roku 1916. V prvním roce nové Československé republiky vytvořil předlohu pro tištěný betlém i Josef Lada. Vystavená verze byla vytištěna v roce 1990.

Autorem třetího betlému tohoto typu s postavami v národních krojích, který bylo možno koupit před druhou světovou válkou, byl grafik nakladatelství Melantrich Josef Koráb.

Zcela specifickým typem betlémů jsou tištěné reklamní betlémy, které zaznamenaly největší rozkvět ve třicátých letech 20. století. Protože se na vystřihování papírových archů a stavbě betlémů podíleli jak dospělí, tak i děti, začali výrobci nejrůznějšího zboží využívat tištěných betlémů jako formy reklamy, která doplnila známé reklamní pohádky. Kávoviny, cukrovinky a prací prostředky se tak objevují jako dary, které jsou přinášeny právě narozenému Ježíškovi. Tyto jesličky většinou vycházely v jednom archu, jako třeba Kolínská cikorka, Karo-Franckovka nebo Perola. Někteří výrobci ale nechali soubor rozdělit tak, aby teprve při získání dalšího archu bylo možno betlém sestavit. Takovýto dvouarchový betlém namalovala pro firmu Otto Rakovník známá výtvarnice Marie Fischerová - Kvěchová. Ta je také celým jménem podepsaná na sloupku přístřešku, v němž je Svatá rodina. Jinak autoři těchto betlémů zůstávají v anonymitě.

Zadní strana jesličkových reklamních archů byla někdy celá pokryta firemní značkou (např. Karo - Franckovka - mlýnek na kávu), jindy bylo na zadní straně třeba přání: Klidné Vánoce v kruhu šťastné rodiny při dobré kávě z kolínské Zlaté hospodyňky a Žitovky.

Poslední betlém, na němž jsme ukázali, co všechno je třeba udělat, než si můžete postavit doma papírové jesličky, byl Národní betlém Marie Fischerové - Kvěchové, který vznikl těsně před druhou světovou válkou. Svůj název dostal proto, že kromě krojovaných postav do něj malířka začlenila například Kecala z Prodané nevěsty, postavy z Tylovy Fidlovačky nebo Kašpárka loutkáře Matěje Kopeckého.

O historii betlémů se můžete dozvědět ještě více.