Po roce 895 nechal kníže Spytihněv postavit na Budči rotundu sv. Petra. Archeologické výzkumy prováděné v 70. a 80. letech 20. století Archeologickým ústavem AV ČR mimo jiné prokázaly, že hlavní chrámová loď rotundy je původní stavbou Spytihněvovou a že se tedy jedná o nejstarší stojící stavbu v republice. Poskládané kameny označují místo, kde archeologové objevili základy druhého budečského kostela. Byl zasvěcen Panně Marii a pocházel z poloviny 10. století, což ovšem znamená, že i kdyby se dochoval, byl by stále mladší než rotunda sv. Petra a Pavla, která stojí dodnes. Výzkumy také odhalily rozsah hradiště. Na plánku je vyznačena rotunda sv. Petra a Pavla (kostel více vlevo) i místo, kde až do 18. století stál kostel Panny Marie. Linie naznačují průběh opevnění hradiště: kruhová akropole uprostřed představuje jeho nejstarší část, dále je znázorněna i rozloha hradiště v době jeho největšího rozmachu. (Podle J. Slámy) A takto vypadá hradiště při pohledu z letadla... Věž byla ke Spytihněvově stavbě přistavěna později. Patrně až v polovině 12. století. Ještě mladší je pravoúhlé kněžiště se sakristií. Podle dochovaných legend se na Budči vzdělával knihám latinským i kníže sv. Václav. Prý to bylo u kněze Učena. Výzdoba interiéru se v průběhu věků neustále měnila. Současná podoba pochází z 90. let 20. století. Oltářní mensu a ambon vytvořil sochař Petr Váňa, Ukřižovaného Krista sochařka Michaela Absolonová. Kazatelna z roku 1585 je zdobena dvěma reliéfy. Zatímco první nepochybně představuje Krista coby dobrého pastýře, totožnost dvou postav na druhém reliéfu není dostatečně známá. Obvykle jsou interpretovány jako patroni kostela sv. Petr a Pavel. Raně barokní reliéf Bolestné Panny Marie, uváděný Ferdinandem Velcem z počátku 20. století jako zazděný ve věži kostela. Později byl přemístěn ke vchodu do sakristie, kde je zazděn dodnes. Vždy před mší svatou zaznívají z věže kostela hlasy budečských zvonů: sv. Václava a sv. Petra a Pavla. Hlavní chrámová loď rotundy se směrem vzhůru zužuje. Když ji stavěli, použili velmi pevné malty, a také tohoto způsobu zdění do tvaru komolého kužele. Tím dosáhli na tehdejší dobu velmi tenkých stěn a této nevídané výšky. Dnešní hřbitov byl kolem rotundy založen teprve na sklonku 18. století. Na hřbitově upoutá pozornost hrobka Karla Slavoje Amerlinga a jeho manželky Svatavy. Tento významný pedagog byl známý svým zájmem o Budeč, kterou vzhledem k údajům o výuce sv. Václava považoval za kolébku českého vzdělávání. Už deset let před svou smrtí si zakoupil na zdejším hřbitově místo, kam byl potom roku 1884 pohřben.