Neřád v divočině. Jak dlouho se v našich lesích hospodaří?

Přednáška doc. Petra Pokorného, Ph.D.

ve čtvrtek 27. února 2020 od 18:00

Les jako ekosystém má řádově delší život, než je život člověka. Potřebujeme proto staletý a tisíciletý rozhled, jaký poskytuje paleoekologický výzkum. Ten se u nás bouřlivě rozvíjí v posledních dvaceti letech, ačkoliv komunikace mnohdy závažných paleoekologických poznatků s odbornými lesnickými kruhy je zatím naprosto nedostatečná.

Základní paleoekologický argument zní: Naše lesy, kromě toho, že jsou přírodním útvarem, jsou zároveň kulturním artefaktem. Po dlouhá tisíciletí se vyvíjely na průsečíku přírodních procesů a nejrůznějších typů hospodaření. Lhostejno jestli jsme v nížinách, nebo na horách. Paleoekologický výzkum zároveň ukazuje, že naše část střední Evropy je zvláštní "lesní provincií". Prostorem, kde dlouhodobě koexistují různé, jinde nevídané typy lesa a bezlesí. Zvláštní postavení zde má například smrk, který má v našem prostoru historicky podložené "domovské právo". Tím spíš je potřeba pečlivě studovat jeho genofond a postarat se o jeho zachování.

Mgr. Petr Pokorný, Ph.D. se v Centru pro teoretická studia UK zabývá paleoekologií čtvrtohor. Zkoumá zejména historii přírody, krajiny a člověka v posledních 15 000 letech. Přednáší na Přírodovědecké a Filozofické fakultě UK. Je (spolu)autorem řady knih, odborných a popularizačních článků (poslední zejména v časopise Vesmír). Věnuje se praktickému dialogu mezi přírodními a humanitními vědami.

V roce 2011 proběhla v muzeu přednáška Petra Pokorného s názvem O mrtvém pralese, utopené římské vesnici a jiných prehistorických záhadách Kladenska, o tři roky později na to téma autor navázal přednáškou O dění na Tuchlovickém potoce v posledních 11 000 letech. Obě přednášky se setkaly s velkým zájmem posluchačů, a tak věříme, že úspěch zaznamená i tento příspěvek na aktuální téma vzhledem ke globální změně klimatu.

© Sládečkovo vlastivědné muzeum v Kladně. Poslední aktualizace 04.02.2020. Verze pro tisk. O úroveň výše.