V bývalé kladenské synagoze (dnes Husově sboru Církve československé husitské) byla v pondělí 22. února 2010 veřejnosti představena kniha PaedDr. Ireny Veverkové Cesta bez návratu, která mapuje osudy kladenské židovské obce v letech 1853 až 1942, kdy byla většina židovských spoluobčanů z Kladna vypravena dvěma transporty do Terezína a odtud dál na východ do vyhlazovacích táborů. Z těch nemnoha, kteří se po válce vrátili, je dnes naživu už jen Hana Káňová, rozená Heitlerová. Loni v prosinci zemřel pan Josef Salus z Třebichovic a v témže roce na začátku ledna ing. Petr Herrmann.
Dr. Veverková při představení své knihy mimo jiné připomněla, že při sčítání lidu v roce 1921, kdy mělo Kladno více než 19 tisíc obyvatel, se k židovské národnosti přihlásilo jen 7, i když k židovskému náboženství se ve stejné době hlásilo 257 osob.
Vzácným hostem při prezentaci knihy byl izraelský velvyslanec Jaakov Levy, který projevil přání navštívit naše muzeum a zejména končící výstavu 120 let Poldiny hutě.
Ve vstupní hale vzácného hosta uvítal ředitel muzea Zdeněk Kuchyňka.
Pan velvyslanec, s nímž do muzea přišel i primátor ing. Dan Jiránek a tajemník Magistrátu města Kladna ing. Zdeněk Slepička, se v úvodu seznámil s nejstarší historií Kladenska.
Na výstavě 120 let Poldiny hutě ředitel muzea připomněl osobnosti, které stály u zrodu kladenské hutnické slávy - Vojtěcha Lannu a Karla Wittgensteina.
Hosté si se zájmem prohlédli i doprovodný program, díky němuž mohly děti poznat proces výroby železa.
U vitríny s knihami Bohumila Hrabala izraelský velvyslanec upozornil, že v ní chybí vydání Hrabalových knih v hebrejštině.
Na památku si Jeho Excelence odnášela z muzea vůbec první knihu o židovských obcích na Kladensku a Slánsku, kterou naše muzeum vydalo v roce 1994. A také knihu o hornictví ve Středočeském kraji.
Na závěr se pan velvyslanec zapsal do naší pamětní knihy - nejprve hebrejsky a pak také anglicky.