Pod záštitou Statutárního města Kladna, Výzkumného centra průmyslového dědictví ČVUT v Praze, Rakouského kulturního fóra v Praze a Společnosti Poldi Hütte s. r. o. se v pátek 15. června v Kladně konala další akce předznamenávající IV. bienále Industriální stopy 2007. Konference nazvaná Kladno minulé a budoucí měla jako hlavní motiv připomenutí významného víděňského architekta českého původu Josefa Hoffmanna, který pracoval i pro Poldinu huť v Kladně a navrhl budovu ředitelství i protější budovu někdejšího podnikového obchodu, kde se konference konala. Strop konferenčního sálu.
Účastníky konference přivítala Dagmar Šubrtová a personální ředitel Poldi Hütte Zdeněk Štěpánek.
Ten pak ukázal knížku Krásná, černobílá Poldi, kterou jeho společnost o Josefu Hoffmannovi a jeho činnosti pro Poldinu huť vydala.
Tajemník magistrátu města Kladna Zdeněk Slepička, který zastoupil primátora města Kladna Dana Jiránka, upozornil na dvojí tvář Kladna, kterou na jedné straně tvořily osobnosti, jako byl Josef Hoffmann, starosta Jaroslav Hruška, zakladatel Poldiny hutě Karl Wittgenstein, tiskař a nakladatel Jaroslav Šnajdr, malíř a grafik Cyril Bouda, a na druhé straně ti, kdo po převzetí moci komunisty v roce 1945, představovali aroganci moci, hloupost a neschopnost. Připomněl i proměnu vztahu vedení města Kladna k jeho průmyslovému dědictví, kdy po původním odmítání jakéhokoli ohlížení do minulosti, si současné vedení radnice uvědomuje pozitivní hodnoty, které toto dědictví v sobě nese.
Ředitel našeho muzea Zdeněk Kuchyňka připomněl vývoj Kladna od konce 18. století, kdy bylo v jeho okolí objeveno uhlí, až do roku 1898, kdy císař František Josef I. povýšil Kladno na královské horní město.
Geolog a klimatolog Václav Cílek odmítl hovořit přes mikrofon a vysvětlil přítomným, že sál musel být postaven tak, aby bylo generálního ředitele od jeho stolu slyšet po celé místnosti a že s využitím znalostí akustiky lze přednášet i bez mikrofonu.
Ve svém příspěvku pak mimo jiné zmínil tři úhelné kameny, které vytvářejí kvalitu města v oblasti kultury: divadlo, muzeum a mládežnický klub. Znovu také upozornil na krátkozrakost budování satelitních městeček na kvalitní zemědělské půdě. Benjamin Fragner z Výzkumného centra průmyslového dědictví ČVUT Praha připomněl zahraniční zkušenosti s proměnou bývalých průmyslových areálů, což v odpolední části programu doplnil Tomáš Šneberger z téže instituce. Naznačil především možné přístupy k nakládání s opuštěnými průmyslovými areály. Jednak je pro tato území možné najít zcela nové využití, buď bez výrazného zásahu ze strany úřadů jako v případě bývalých londýnských doků, anebo s vypracováním plánu využití takovéhoto území městem, jak tomu bylo v případě opuštěných ploch továren Renault a Citroën v Paříži. Další možností je zachování území coby jakéhosi průmyslového skanzenu s galeriií výtvarného umění, čehož příkladem je Emscher Park v Porúří. Bridge House v Londýně na místě bývalých doků.
Architekt Miroslav Baše z ČVUT hovořil o podobnostech vývoje Kladna s jiným hornickým a hutnickým centrem Ostravou. Tomáš Gremlica z Ústavu pro ekopolitiku připomněl výsledky projektu zkoumání hald na Kladensku a mimo jiné zdůraznil, že mnohdy je lepší než rekultivace, když jsou haldy ponechány svému vlastnímu vývoji, protože se na nich mezitím uchytila společenstva rostlin a živočichů, často uvedená na seznamech ohrožených druhů. Zdenka Vajdová ze Sociologického ústavu AV ČR se zamyslela nad čtyřmi scénáři, které byly pro možný vývoj Kladna zpracovány v roce 2003. Podle jejího názoru se dva z nich, tedy Klondike a Spálená země nemohou uskutečnit, vývoj naopak směřuje ke scénářům Prosperita nebo Pohoda. Vstup do Poldiny hutě navržený Josefem Hoffmannem.
Další část programu byla věnována Josefu Hoffmannovi a moderní architektuře v Kladně. Architektovu osobnost přiblížila historička umění Radka Schmelzová a poukázala i na některé indicie, které by mohly vést k přisouzení Hoffmannova autorství některým interiérovým prvkům v Poldině huti. Historik umění Michal Hartl upozornil na další stavby v Kladně, které s velkou pravděpodobností navrhl Josef Hoffmann. Kromě všem známého Poldihausu, je to ještě budova ředitelství Poldiny hutě a některé vily v ulici Josefa Hory. Miloš Hořejš z Národního technického muzea v Praze se zabýval výstavbou německého Siedlungu v Kročehlavech v letech 1940 - 1942 a připomněl i další odnože nacistické rustikální architektury z té doby v českých zemích. Výstavba německého Siedlungu v Kročehlavech v roce 1941.
Tomáš Voldráb představil účastníkům konference výsledky svého výzkumu pozůstatků bývalých hornických kolonií na Kladensku. Architekta Eva Volfová z Národního památkového ústavu Praha upozornila na chátrající kostel sv. Mikuláše a další stavby v Hnidousích, které souvisejí s rozvojem této obce právě v důsledku hornické činnosti.
Pro ty, kdo vydrželi až do podvečerních hodin, pak byla připravena prohlídka provozů Podli Hütte, při níž byl zaníceným průvodcem personální ředitel této společnosti Zdeněk Štěpánek.
Účastníci tak mohli vidět odlévání oceli do kokil, tvarování oceli ve volných kovárnách a sklad hotových výrobků. A ti nejvytrvalejší pak konferenci zakončili prohlídkou Poldihausu, dnes Hotelu Hoffmann, postaveného v roce 1903. Poldihaus J. Hoffmanna po přístavbě z let 1927 - 1928, na níž se už tento architekt nepodílel. Foto Zdeněk Kuchyňka, Jaroslav Vyšín, archiv Sládečkova vlastivědného muzea v Kladně a Muzea Strojíren Poldi, a. s., a www.epr.co.uk/architect_offices_bridge_house.html.