Keltové v našem regionu rozvinuli především hutnictví železa a kovářskou výrobu. Hutnické pece nebo jejich pozůstatky se nacházejí zpravidla v rámci výrobních objektů - železářských dílen, jejichž uspořádání a velikost vypovídají nejen o technologické stránce činnosti, ale i o rozsahu výroby. V Mšeci u Pilského rybníka byla roku 1969 prozkoumána specializovaná huť ze 2. poloviny 2. století př. Kr., která byla spojená také s kovářskou výrobou. Skládala se z hutiště, na němž byly zbytky devatenácti různě zachovaných redukčních pecí, stopy ústřední vyhřívací výhně a základy chaty s kovářskou výhní. Keltské pece na výrobu železa známe i z Tuchlovic, kde později železo vyráběly i germánské kmeny, které naše území ovládly na přelomu letopočtu.Na Novostrašecku a v západní části Slánska vznikla ve 3. století př. Kr. specializovaná výroba náramků ze švartny, zvláštního druhu sapropelitového uhlí. Dílny na jejich výrobu byly odkryty v celé řadě lokalit na Novostrašecku (Mšec, Bdín, Mšecké Žehrovice) a na Slánsku (Hořešovice, Královice, Lisovice a Řisuty). S těmito švartnovými náramky se čile obchodovalo i ve velkých vzdálenostech, setkáváme se s nimi například na Moravě, Slovensku, v Maďarsku ale i v Německu a ve Švýcarsku.Těsně za hranicemi kladenského okresu v kultovním okrsku u Mšeckých Žehrovic byl v roce 1943 učiněn unikátní nález opukové hlavy keltského boha či hrdiny a z Kamenných Žehrovic pochází údajně keltská železná maska, která má podobně jako onen keltský bůh zatočený knír. Otvory pro oči jsou v masce pro každé oko jinak velké, což je podle znalců jeden z důkazů, že šlo o kultovní masku, která sloužila šamanům, protože něco podobného se nachází i na šamanských maskách ze Sibiře.Keltové k nám také přinesli zcela nový fenomén - peníze. V oppidech byly odlévány větší stříbrné mince, nazývané někdy podle nápisu na nejznámější z nich biateky, a menší zlaté, kterým lidová fantazie přiřkla poetické jméno duhovky. V našem regionu sice žádné nálezy keltských mincí nemáme, ale nelze vyloučit, že s jejich odléváním souvisí keramická deska s polokulovitými důlky, odkrytá při archeologickém výzkumu laténského sídliště u Tuchlovic. Nicméně nedaleko od nás na křivoklátském panství Fürstenberků byl v roce 1771 objeven tzv. podmokelský poklad. Bronzové vědro s asi 5000 zlatými keltskými mincemi objevil jeden místní vesničan ve strženém břehu potoka. Netušil, že je to zlato a dal "kovové knoflíky" na hraní dětem. Místní obchodník ale poznal, že jde o zlato. Vesničané si poklad rozebrali, jenže zpráva se dostala k majiteli panství Karlu Egonovi z Fürstenberka a ten s pomocí donucovacích prostředků mince od vesničanů vymohl, jenom ti nejtzatvrzelejší uchránili jednotlivé mince a ty se později dostaly do sbírek starožitností a odtud do muzeí. Převážnou většinu keltských mincí totiž nechal kníže Karel Egon z Fürstenberka roztavit a razil z takto získaného zlata dukáty se svým portrétem.