Reportáž z vyjížďky po zaniklých hornických památkách
Bienále Industriální stopy na Kladensku uzavřely o víkendu 22. a 23. září 2007 vyjížďky po místech spojených s někdejší těžbou uhlí. Putování s názvem Hornickou rivierou až na Mayrovku pořádaly cestovní kanceláře Vados a Lampos, které založila místní divadla V.A.D. a Lampion. Spolu s cestovní kanceláří Vados vyjel v sobotu ve 14.30 náš fotograf Zdeněk Kuchyňka a v 17.30 Jaroslav Vyšín.
Začátek zájezdů byl u bývalého dolu Herget v Kladně a už tam jejich účastníci poznali nelítostný konkurenční boj obou cestovních kanceláří, které se snažily nalákat dosud nerozhodnuté zájemce vychvalováním kvalit vlastní kanceláře a haněním té konkurenční.
Předprodej jízdenek cestovní kanceláře Vados.
Prodej jízdenek Lampos.
Mnoho možností k přetahování cestujících ale nebylo, protože zejména na odpolední zájezdy byly jízdenky už dlouho dopředu zamluvené.
Za cestovní kancelář Vados vítala cestující Vanda 1.
Šéf kanceláře Vadim ve 14.45 uvítal i někdejšího historika našeho muzea Martina Soukupa.
V autobuse dostali cestující základní instruktáž o záchranném přístroji a dalších ochranných pomůckách horníků. První zastávka byla na bývalém dole Kübeck, v jehož strojovně vystavil své grafiky Tomáš Voldráb.
Smutný byl proto, že na přelomu let 2003/2004 zloději z této památkově chráněné budovy ukradli unikátní elektrický těžní stroj Siemens-Halske z roku 1902.
Takto vypadá strojovna dnes. Dalším navštíveným dolem byl František Josef (Prago, Tragy, Zápotocký) v Dubí. Zatímco cestující kanceláře Vados si mohli prohlédnout areál jen z okének autobusu, kancelář Lampos navzdory všem rizikům nechala cestující z autobusu i vystoupit.
Další zastávkou byl bývalý důl Ferdinand u Cvrčovic.
I v ruině může mít sídlo nějaká firma.
U dolu Ferdinand také vznikaly upomínkové fotografie. Náš fotograf Jaroslav Vyšín stojí první zprava, Vanda 1 a Vadim dole uprostřed. Po dole Ronna v Hnidousích zůstala už jen tato sádrová socha horníka. Jinak bylo vše zbořeno.
Jako bonus čekala na účastníky zájezdu prohlídka části Hornického skanzenu Mayrau u Vinařic v doprovodu herce Jaroslava Duška. Ten přítomné zahrnul hrou se slovy a jmény a hledáním jejich nových souvislostí. Například název dolu Mayrau rozdělil na dvě části. První z nich May ztotožnil s jihoamerickým indiánským kmenem Mayů, ale připomněl v této souvislosti i spisovatele Karla Maye. Druhou slabiku -rau pak spojil s egyptským bohem Slunce Ra.
Podobně si zahrál i se slovem zemlbába, což je lidový název žemlovky, která byla cestujícím podávána jako moučník. Podle jeho výkladu to je složenina země - bába, tedy Matka Země.
Jak ukazuje následující fotografie, Jaroslav Dušek byl při výkladu v neustálém pohybu.
Ve sprchách se rozhovořil o vodě, o našich moudřejších bratrech delfínech, o věštírně v Delfách, kde pronášela své věštby Sibylla, což čteno pozpátku zní Allybis a odtud je už jen kousek ke Krokově dceři Libuši.
Ve stísněném prostoru pod těžní věží jámy Robert odpověděl Jaroslav Dušek na všechno, na co jste se báli zeptat o sexu.
A venku pak ještě jednou připomněl, jak je důležité naslouchat kamenům a hovořit s nimi.
Jeho více než hodinový výklad byl skutečným vrcholem víkendových vyjížděk po zaniklých dolech.