Zapomenutý malíř Josef Bosáček

Každý, kdo prochází po pěší zóně v Kladně, si jistě všimne novorenesančního domu se sgrafity - bývalé lékárny U České koruny. Původní jednoposchoďovou stavbu se sedlovou střechou přestavěl v letech 1891 - 1892 pro lékárníka Václava Barcala stavitel Václav Krotký. Ten také navrhl pro vstup do lékárny kamenný portál s reliéfem Svatováclavské koruny v nadpraží, který vyrobila pražská kamenická firma Ludvíka Šaldy. První patro rozhodl Krotký vyzdobit sgrafity a ke zhotovení návrhů medailonů doporučil Mikoláše Alše. Ten v srpnu 1891 při pobytu v Kladně nakreslil tři kruhové kartony o průměru 120 cm, na nichž zobrazil tři výjevy z práce lékárníka, symbolizovaného dětskými postavami, které připomínají barokní andílky. První výjev znázorňuje Čtení receptu, druhý Sbírání bylin a třetí Přípravu léku.

Vlastní provedení sgrafit svěřil Aleš svému spolupracovníkovi Josefu Bosáčkovi. Ani ne za dvacet let už ale sgrafita zčernala a bylo nutno je restaurovat. Z té doby také pochází letopočet 1909 na průčelí domu do tehdejší Královské třídy.

Zatímco je Alšův podíl na výzdobě mnoha staveb rozesetých po celých Čechách dostatečně znám, jeho spolupracovníka Josefa Bosáčka zná jen málokdo. Díky jeho prasynovci Jiřímu Egermaierovi dnes ale máme k dispozici knihu Zapomenutý Josef Bosáček a jeho galerie pod širým nebem (Písek 2004). V ní je zmapována jak tvorba vzniklá Bosáčkovou spoluprací s M. Alšem, tak i jeho samostatná díla.
Výstava v našem muzeu, jejíž autorkou je Jarmila Štogrová - Doležalová, představuje jak život Josefa Bosáčka, tak i jeho tvorbu. Originály kreseb na ni zapůjčilo Hornické muzeum v Příbrami.

Životopis Josefa Bosáčka

Josef Bosáček se narodil 17. 2. 1857 v Příbrami. Vyučil se pekařem, jako tovaryš pracoval v Brně, v Praze a ve Vídni. Po návratu domů zavedl se svým bratrem Františkem pekárnu v Dlouhé ulici v Příbrami. Již v mládí si oblíbil malování, ale finanční prostředky rodiny nestačily k jeho studiu.

Josef Bosáček v roce 1874

V roce 1884 vstoupil do kláštera Emauzy v Praze k beuronským mnichům, kteří tam měli malířskou školu a podílel se na výzdobě kláštera. Jeho profesorem byl P.Gabriel Jakub Wüger, bývalý profesor malířské akademie v Římě. V roce 1887 začal studovat na Akademii výtvarných umění v Praze u profesorů F. Sequense, A. Lhoty a M. Pirnera. Během studia se seznámil s Mikolášem Alšem, se kterým od roku 1889 spolupracoval na realizaci jeho fresek a sgrafit (jako první realizace dům č. 1707/II v Ostrovní ulici v Praze).

Slánský stavitel Rudolf Štech a Mikoláš Aleš

Několik let také J. Bosáček pracoval pro stavitele Rudolfa Štecha, po jeho tragické smrti odešel za svým bratrem Vincentem na Skalku u Mníšku pod Brdy. Konec života strávil na Makové hoře, kde žil poustevnickým životem v místnosti za farou, která dříve sloužila jako stáj.
Mezi jeho významná díla patří výmalba kaple sv. Ignáce na Svaté Hoře u Příbrami, sgrafita na lékárně U České koruny v Kladně (návrh M. Alše), oltářní obraz v kostele sv. Barbory v Lužné u Rakovníka, realizace sgrafit na domech v Nerudově ulici v Plzni (návrh M. Alše), realizace sgrafita na Cingrošově domě v Bezručově ul. 31 v Plzni (návrh M. Alše), malba děkanského kostela v Klatovech, realizace sgrafita na domě na Klatovské ul. 95 v Plzni (návrh M. Alše), na hotelu Dvořáček v Písku (návrh M. Alše), na radnici v Strakonicích (návrh. M. Alše) a řada dalších.

Josef Bosáček v roce 1932

Josef Bosáček zemřel 5. 12. 1934 v Příbrami.