Při Dni kraje se návštěvníci muzea vydávali na barokní kavalírskou cestu
V rámci Dne Středočeského kraje 28. října 2011 nabídlo muzeum malým i velkým návštěvníkům možnost vydat se na kavalírskou cestu, na níž v 17. a 18. století mladí šlechtici získávali nejrůznější zkušenosti a museli se vypořádávat i s mnohými nástrahami.
Prvním úkolem mladých šlechticů (a v muzeu i šlechtičen) bylo vybrat si a namalovat erb a dostatečně vznešeně znějící jméno zapsat brkem na průvodní list, na nějž byly postupně přivěšovány pečeti, dokládající, jakou výuku mladí šlechtici a šlechtičny absolvovali.
Mladí šlechtici samozřejmě poznávali i pamětihodnosti míst, která na své cestě navštívili, a někdy si do cestovního deníku nakreslili i jejich obrázek.
Důležitou součástí výuky byl i tanec a vůbec umění pohybovat se ve vznešené společnosti.
Dámám při tanci nesměl chybět vějíř, který si mohly samy vyrobit.
Protože každý šlechtic byl zároveň i bojovník, jeho nezbytnou výbavou do dalšího života byla jízda na koni a umění šermířské.
Zájem o zbraně byl vskutku nebývalý a dokonce i u těch nejmenších šlechticů.
Cesty tehdy nebývaly zcela bezpečné a nejednou se mladý šlechtic s doprovodem stal terčem zločinců. Jak vypadalo v období baroka právo a tresty, se mohli návštěvníci dovědět prostřednictvím zajímavé hry.
Na své cestě se ale mladí šlechtici mohli setkat s ještě zákeřnějším nepřítelem - s morem.
Takzvaná černá smrt zasáhla české země v období baroka dvakrát - v letech 1679-1680 a 1711-1715. Při té druhé zemřelo na 200.000 lidí a jenom v Praze 13.000, což byla třetina všech jejích obyvatel. Protože účinná obrana proti moru nebyla, lidé zkoušeli různé lektvary i modlitby k světcům chránícím před morem, jako byl například sv. Roch.
Díky pracovníkům muzea, kteří pod vedením Lucie Matoušové program zajišťovali, ale všech tři sta malých i velkých šlechticů šťastně dospělo až do konce svých barokních kavalírských cest,