Předposlední výstavou letošního roku je v našem muzeu výstava k letošnímu 120. výročí založení Poldiny hutě. Přítomné uvítal kurátor výstavy Zdeněk Kuchyňka, který si pro tuto příležitost vypůjčil montérkovou blůzu někdejšího SONP i bezpečnostní přilbu.
Po uvítání hostů, mezi nimiž byl i personální ředitel Poldi Hütte Zdeněk Štěpánek, zástupce jednoho ze dvou podniků, které dosud vyrábějí pod hlavičkou paní Leopoldiny Wittgensteinové, se slova ujal Jiří Kovařík ze Strojíren Poldi a. s., který coby dlouholetý ředitele někdejšího Muzea Poldi, je největším znalcem historie kladenských hutí.
Protože jeho dalším historickým tématem je Napoleon Bonaparte, připomněl, že ve své historii zažila Poldina huť jak svůj Slavkov, tak i Waterloo. Ocenil přitom, že výstava se nesoustředila jen na samotnou ocelářskou výrobu, ale připomíná třeba i spojení Poldiny hutě s kladenským hokejem nebo s výtvarným uměním.
Na vernisáž přišlo mnoho bývalých Poldováků, pro něž byla vernisáž příležitostí k setkání s bývalými kolegy a samozřejmě ke vzpomínání.
Muzeum představilo při vernisáži i svou nejnovější akvizici - album fotografií zachycujících události z let 1945 - 1946 od podpisu dekretů o znárodnění těžkého průmyslu prezidentem Edvardem Benešem 24. října 1945, přes prezidentovu návštěvu v kladenských hutích v roce 1946 až po přejmenování huti Pražské železářské společnosti na Huť Koněv 9. května 1946 za účasti sovětských maršálů I. S. Koněva a P. S. Rybalka. Album si se zájmem prohlédla i Dagmar Šubrtová z Hornického skanzenu Mayrau a předseda Komise Rady města Kladna pro životní prostředí Vladislav Jadwiszczok.
Na závěr se návštěvníci vernisáže mohli podívat na historický film z Poldiny hutě v roce 1929.
A pak je ještě čekalo občerstvení typické pro někdejší Poldi SONP - sekaná s chlebem a okurkou, káva z melty a malý panáček rumu, který podle vzpomínek pamětníků prodávala tajně pod pultem kantýnská, která proto dostala přezdívku Mata Hari.