Reportáž z 18. národní svatováclavské pouti na Budeč
Počasí více přálo sobotní Národní svatováclavské pouti na Budeč, takže už nepršelo a odpoledne vysvitlo Slunce.
I díky tomu věřící zcela zaplnili rotundu, v níž kněží kladenského vikariátu sloužili poutní mši.
Hlavním celebrantem byl P. Jaroslav Ptáček, OCr. a spolu s ním kladenský vikář P. Jaroslav Kučera z Rozdělova, kladenský arciděkan P. Jiří Neliba a jáhen Jarmil Klanc. V úvodu mše P. Ptáček omluvil arcibiskupa pražského kardinála Miloslava Vlka, který se doslova na poslední chvíli musel vzdát celbrování poutní mše kvůli jiným povinnostem. Při té příležitosti připomněl, že v rotundě na Budči je přítomen jiný vzácný host, a to sám sv. Václav, jehož ostatek je v relikviářovém křížku, umístěném na oltářní menze.
Zpěvem doprovodil mši Chrámový sbor z kostela sv. Václava v Kladně - Rozdělově vedený Pavlou Rejhonovou.
Mezi budečskými poutníky byl i archeolog Ivan Krutina, který po mši seznámil zájemce s průběhem archeologických výzkumů, které v letech 1982 - 1991 na hradišti prováděl.
Položením kytice na hrob Karla Slavoje Amerlinga na Budči Kruh přátel českého jazyka odpoledne připomněl dvousté výročí narození tohoto významného pedagoga 19. století. O Amerlingově odkazu při této příležitosti promluvil literární historik Zbyněk Sedláček.
Mimo jiné připomněl, že v Amerlingově odkazu nacházíme mnoho spojitostí se současností a postmoderním myšlením. Zatímco model modernizace od 19. století směřoval k pozitivistické vědě, k oddělování jednotlivých vědních oborů, k jejich přesnému určení, Amerling vytvářel koncepci hledání celostnosti přírody a snažil se i překonat v té době se otevírající nůžky mezi náboženstvím a vědou.
Kytici k hrobu položil historik umění Otto M. Urban.
V kapli sv. Isidora v Kovárech pak byla zahájena výstava obrazů malíře a básníka Václava Vokolka (vpravo).