Cesta do 19. století

Ke Dni Středočeského kraje 28. října 2009 připravilo naše muzeum celodenní program nazvaný Cesta do 19. století. Muzejní specialisté vybrali z každodenního života lidí té doby některé činnosti a hry a nabídli návštěvníkům, aby si je sami vyzkoušeli.

Ve víceúčelovém sále pro ně bylo přichystáno vyšívání podle starých vzorů,




výtvarná dílna

a výuka krasopisu podle vzorů z druhé poloviny 19. století.



Především kluci si mohli vyzkoušet střelbu prakem na cíl, ale neodolali ani jejich otcové, ani některé dívky.







A také bylo možno si zahrát fotbal s hadrákem (tedy s míčem ušitým a naplněným starými hadry). Body sčítal a občas si i zahrál průkopník sportu konce 19. století Jaroslav Rössler - Ořovský.





K nezbytným znalostem žen v 19. století patřilo zavinování kojenců. Čím pevnější, tím lepší! Zavinování předváděla Lucie, ale mohly si je vyzkoušet i návštěvnice, přičemž se přesvědčily, že to zase tak snadné nebylo.







K dobrému vychování měšťanských dcer patřila znalost hry na klavír, což dokázala mladičká Charlottka.



Děti i dospělí si také mohli sestavit puzzle-portrét některé ze slavných osobností 19. století a dovědět se něco o jejich životě.

Jednou z těchto osobností byl i básník Karel Hynek Mácha, romantik a autor rozsáhlé básnické skladby Máj. O jeho díle i nepochopení, s nímž se zpočátku setkalo, krátce promluvil spisovatel Alois Jirásek. Při této příležitosti ostře odmítl pomluvy profesora Svěráka, že své spisy psal školním, tedy kradeným inkoustem.


Báseň Máj si pak mohli návštěvníci poslechnout v pásmu, které připravila Iveta Schagererová ze slánského divadla Vrtule s využitím ukázek Máje v podání Českého skifflu bratří Traxlerů, Rudolfa Hrušínského, Zdeňka Štěpánka a Václava Vosky.



Při Ivetině recitaci se stůl a tři židle změnily ve skálu, z níž Jarmila vyhlíží loďku s Vilémem, i ve vězení, v němž se Vilém loučí s životem.



U bylinkářek bylo možno si vyzkoušet poznávání vystavených bylin a ochutnat nejrůznější čaje, například třezalkový, lipový nebo meduňkový.




Nezbytnou figurkou obcházející domácnosti byl v 19. století dráteník. Zavítal i na naši muzejní zahradu a učil tam zájemce odrátkovávat nejen hrnce, ale i kamínky.





Na ohni se opékala jablka, hadi z těsta a v popelu brambory.

Hned vedle se hrály kuličky a vyřezávaly lodičky z borové kůry (pokud si s sebou návštěvníci přinesli vlastní nožík).


V knihovně pak bylo možno si vyzkoušet znalost starého místopisu Kladna, tedy, kde byl v Kladně klášter školských sester de Notre Dame, okresní hejtmanství nebo Lidový dům.

Pro zájemce bylo také připraveno promítání starých pohlednic a fotografií Kladna.
Méně návštěvníků si ovšem trouflo zúčastnit se soutěže na uhodnutí některé ze známých osobností 19. století, spojených alespoň částečně s Kladnem nebo Kladenskem.



Díky finančnímu přispění Statutárního města Kladna - Komise Rady města pro životní prostředí byly stromy v zahradě muzea označeny tabulkami s latinskými a českými názvy.



A při odchodu se mohli návštěvníci podepsat a napsat, jestli se jim program líbil, či nelíbil.

Podle našich odhadů přišlo do muzea na Den kraje kolem tří stovek dětí i dospělých.

Foto © Zdeněk Kuchyňka
© Sládečkovo vlastivědné muzeum v Kladně. Poslední aktualizace 29.10.2009. Verze pro tisk. O úroveň výše.